Inflace v eurozóně vzrostla v květnu 2026 na 3,2 %, nejvýše od vypuknutí války mezi USA a Íránem. Hlavním tahounem byl skok cen energií o 10,9 % meziročně, který přesáhl dubnových 10,8 %.

Energie táhnou inflaci nad cíl ECB

Celkový výsledek překonal cílovou hodnotu Evropské centrální banky 2 % o více než jeden procentní bod. Dubnová inflace přitom činila 3 %, v březnu 2,6 % — před vypuknutím konfliktu v Íránu přitom eurozóna spadla pod dvouprocentní práh.

Inflace služeb se v květnu zrychlila na 3,5 % z dubnových 3 %. Ceny potravin, alkoholu a tabáku naopak zpomalily na 2 % z 2,4 % v dubnu.

„Toto je očekávaný nárůst inflace, který centrální banku motivuje k ‚pojistnému‘ zvýšení sazeb.“ — Carsten Brzeski, globální šéf makroanalýzy ING

Trhy v době zveřejnění dat přisuzovaly 94% pravděpodobnost zdražení klíčové sazby ECB o 25 bazických bodů na červnovém zasedání, vyplývá z dat společnosti LSEG.

Rozdíly mezi zeměmi eurozóny

Inflace se napříč členskými státy výrazně lišila. Německo, největší ekonomika Evropy, zaznamenalo mírné zpomalení — z 2,9 % v dubnu na 2,7 % v květnu.

Řecko a Litva naopak vykázaly meziroční inflaci přes 5 %. Francie se pohybovala výrazně níže: z 2,5 % v dubnu na 2,8 % v květnu.

Po zveřejnění dat euro vůči dolaru stagnovalo na hodnotě přibližně 1,164 USD. Výnos německého desetiletého bundu, který slouží jako referenční ukazatel pro celou eurozónu, klesl o 6 bazických bodů.

Brzeski z ING zároveň upozornil, že ceny ropy zůstávají nižší, než předpovídaly pesimistické scénáře počítající s delším trváním války. Inflační tlaky z dražší energie se však přenášejí do dopravy a potravin — efektu, který podle analytika nelze ve střednědobém horizontu zcela vyloučit.