Evropská komise snížila výhled hospodářského růstu eurozóny a zvýšila prognózu inflace v důsledku válečného konfliktu na Středním východě. Ekonomika eurozóny by se přesto podle komise recesi vyhnout měla.

Válka na Středním východě zdražuje energii v Evropě

„Jako čistý dovozce energie je ekonomika EU vysoce náchylná k energetickému šoku způsobenému konfliktem na Středním východě.“ — Evropská komise, výkonný orgán EU

Evropská komise zveřejnila ve čtvrtek jarní prognózu, podle níž letos poroste ekonomika 21 zemí eurozóny o 0,9 % místo dříve předpokládaných 1,2 %.

Výhled pro rok 2027 komise snížila z 1,4 % na 1,2 %. Inflace by měla v roce 2026 dosáhnout 3,0 %, zatímco podzimní prognóza počítala s 1,9 %.

Tato hodnota překračuje inflační cíl Evropské centrální banky stanovený na 2 %. Vyšší inflační očekávání vedla k předpovědím, že ECB letos zvýší základní úrokové sazby.

Zdražování paliv podle komise znamená vyšší účty domácností a rostoucí náklady podniků, které snižují zisky v řadě odvětví.

Uzavření Hormuzského průlivu zdražilo ropu

Ceny ropy prudce vzrostly poté, co hrozba íránských útoků dronovými a motorovými čluny uzavřela většinu lodní dopravy přes Hormuzský průliv.

Tímto průlivem prochází přibližně pětina světových dodávek ropy a zemního plynu. Zprávy o válce také otřásly spotřebitelskou důvěrou, která klesla na 40měsíční minimum.

Komise varovala, že v negativním scénáři — tedy při déletrvajících vysokých cenách energií — by růst klesl ještě více a inflace by dále vzrostla.

Evropská unie v reakci na energetické šoky posledních let pokračuje v diverzifikaci dodávek plynu a ropy, zejména prostřednictvím vyšších dovozů zkapalněného zemního plynu (LNG) a posílení infrastruktury pro jeho přepravu.

Současně platí evropská pravidla pro plnění zásobníků plynu, která členským státům ukládají dosahovat vysoké úrovně naplnění před zimní sezónou, aby se snížila zranitelnost vůči výpadkům dodávek.

Evropská centrální banka v posledních letech postupně upravovala měnovou politiku v reakci na zpomalující inflaci, která po předchozích šocích zůstává v některých segmentech ekonomiky nad dlouhodobým cílem, přičemž výhled zůstává citlivý na další vývoj cen energií a geopolitickou situaci.