Globální emise skleníkových plynů zůstaly v roce 2025 na rekordní úrovni. Podle zprávy OSN se Země do roku 2100 oteplí o 2,6 °C, i pokud vlády splní nedávné klimatické závazky.
Co ukazují nové výpočty teploty
Nové výpočty ve výroční zprávě OSN o rozdílu mezi emisemi a cíli vycházejí ze dvou scénářů. Plné splnění závazků z plánů předložených OSN by do roku 2100 znamenalo oteplení o 2,6 °C oproti předindustriální úrovni.
Pokud svět zůstane na současné cestě a národní závazky se nezohlední, bude teplota o 2,8 °C vyšší než ve druhé polovině 19. století. Stejný odhad zazněl už loni.
„Národní klimatické plány a současné politiky jsou nebezpečně nedostatečné“ — António Guterres, generální tajemník OSN.
Které státy emise zvýšily
Nejvíce emise v roce 2025 zvýšily Spojené státy, a to o 133 milionů tun ekvivalentu CO2. Zpráva to přičítá vyšší poptávce po elektřině a obnovené výrobě elektřiny z uhlí.
Emise zvýšilo 124 zemí, které dohromady přidaly 189 milionů tun oxidu uhličitého. Na Spojené státy připadá 70 % tohoto nárůstu. Emise snížilo 63 zemí, mezi nimi většina evropských států.
Jak daleko je svět od cílů
Obě předpovědi výrazně překračují cíle Pařížské dohody z roku 2015. Ta stanovila držet oteplení výrazně pod 2 °C a pokud možno ho omezit na 1,5 °C.
Globální teplota je už nyní zhruba o 1,4 °C vyšší než v předindustriálním období. Představitelé OSN na začátku letošního roku i v nové zprávě uznali, že cíl 1,5 °C už splnit nelze.
Naděje se upínají k udržení nárůstu na zhruba 1,8 °C a následnému odstranění dostatečného množství oxidu uhličitého z atmosféry, aby teploty klesly zpět na 1,5 °C. Podle Guterrese je svět i od těchto cílů stále nebezpečně daleko, nástroje ke změně kurzu však má.
Ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Inger Andersen uvedla, že snížení globálních emisí uhlíku o 18 % do roku 2030 a o 69 % do roku 2040 je jediný způsob, jak se vrátit k situaci, která zůstane z velké části zvládnutelná bez zničujících dopadů.
