Ekonomové Evropské centrální banky upozorňují, že akciové trhy hnané umělou inteligencí čeká v budoucnu výrazná korekce, bez ohledu na to, zda současné oceňování firem odpovídá skutečnému přínosu AI. Analýza vychází z historických zkušeností s podobnými technologickými vlnami.

Co ukazuje analýza ECB

Akcie v USA a Evropě dosahují rekordních hodnot, protože investoři masivně sázejí na rozmach umělé inteligence. Podle ekonomů ECB však historie technologických revolucí ukazuje, že pokles ocenění je pravděpodobný.

„Ekonomický výzkum minulých technologických revolucí vede k varovnému závěru: korekce současného ocenění akcií je pravděpodobná“ — ekonomové Evropské centrální banky

Podle blogu zveřejněného v pondělí existují dva možné scénáře. Korekce může nastat, pokud přehnaně sebevědomí investoři vyženou ceny nad jejich reálnou hodnotu, což skončí propadem, jakmile optimismus vyprchá. Pokles cen je ale pravděpodobný i v případě, že současné ocenění věrně odráží schopnost AI proměnit globální ekonomiku a zvýšit firemní zisky.

Ekonomové srovnávají současnou situaci s rozmachem železnic v 19. století, rozvojem elektřiny a rádia ve 20. letech minulého století a nástupem internetu v 90. letech. Ve všech případech se nervozita investorů ohledně úspěchu nové technologie přenesla do širší ekonomiky.

Podle analýzy tento vzorec vede investory k požadavku vyšší rizikové prémie, což by mohlo časem stlačit ceny akcií dolů i při pokračujícím růstu zisků firem. Přesné načasování korekce však podle ekonomů nelze předem odhadnout, tyto cykly se dají rozpoznat až zpětně.

Riziko pro evropské investory

Evropští drobní investoři jsou podle ECB vystaveni riziku ve větší míře, než si možná uvědomují, kvůli rozšířenému zastoupení akcií skupiny Magnificent 7 v globálních indexových a penzijních fondech. Náhlá korekce by mohla přes fondové struktury vyvolat sekundární dopady, které by ohrozily stabilitu eurozóny.

Ekonomové zároveň upozorňují na omezené nástroje pro zmírnění případných následků. Na rozdíl od dotcom krize z počátku tisíciletí má dnešní hospodářství podle nich méně prostoru pro snižování úrokových sazeb nebo použití fiskální politiky ke zmírnění dopadů.