Západní Evropu v červnu zasáhla vlna veder s teplotami až 45 stupňů Celsia. Podle meteorologů padnou ve více zemích rekordy, zatímco politici podle odborníků podceňují dopady změn klimatu a připravenost infrastruktury.

Proč jsou letošní vedra tak extrémní?

Meteorologické úřady varují, že v příštích dnech teploty překonají červnové rekordy v několika státech.

Ve Francii naměří až 43 °C, ve Španělsku 45 °C a v části Velké Británie, Německa či Itálie rtuť teploměru vyšplhá ke 40 °C. V Belgii, kde hrozí 37 °C, šéf předpovědí národního úřadu označil tento týden za nejteplejší v dějinách země.

Noci zůstanou výjimečně teplé, v západní Evropě klesnou teploty až ke konci týdne pod 25 °C. Chybějící ochlazení zvyšuje takzvaný tepelný stres, při kterém se tělo nedokáže zbavit přebytečného tepla. Nemoci a úmrtí z tohoto důvodu ohrožují zejména starší lidi.

Jen za poslední čtyři roky zemřelo kvůli horku v zemích Evropské unie na 200 tisíc lidí.

Jakou roli hraje změna klimatu?

Globální teplota vzrostla od počátku spalování fosilních paliv o 1,4 °C. Vědci se shodují, že každá současná vlna veder je kvůli tomu teplejší a pravděpodobnější.

Podle Mireii Ginesty z Oxfordské univerzity sice klimatická změna nevytváří samotné tlakové výše, které horko zadržují, ale zvyšuje základní teplotu, na níž počasí funguje.

Evropa se přitom otepluje nejrychleji na světě – kvůli blízkosti Arktidy i proměnám regionálních proudění.

Pokud by globální oteplení dosáhlo 3 °C oproti předindustriální éře, počet úmrtí z horka v Evropě by se podle studií zdvojnásobil až ztrojnásobil oproti scénáři s nárůstem 1,5 °C.

Selhává infrastruktura i politici?

Evropané tráví 90 procent času uvnitř budov, které jsou v severnějších částech kontinentu stavěné spíše na udržení tepla. V Británii podle tamní klimatické komise bude do roku 2050 hrozit přehřívání u 92 procent domů.

Klimatizaci má přitom jen pětina evropských domácností a více než třetina lidí si nemůže dovolit domy dostatečně chladit. Ve Francii tento týden kvůli vedrům a chybějícímu chlazení zavřeli přes 800 škol, v Belgii musel národní dopravce kvůli nefunkční klimatizaci v pětině vlaků rušit spoje ve špičce.

Zatímco Evropská unie patří mezi nejambicióznější oblasti v plánech na snižování emisí, loni emise mírně vzrostly.

Podle Evropské agentury pro životní prostředí unijní státy dostatečně nechrání obyvatele před extrémními teplotami – riziko tepelného stresu označila za kritické už v tomto desetiletí a od poloviny století za katastrofické.