Donald Trump v pátek pohrozil stoprocentním clem na zboží z každé země, která zdaní digitální služby amerických firem. Mířil hlavně na státy Evropské unie.

Proč Trump hrozí clem na digitální daně

Americký prezident Donald Trump v pátek na sociální síti oznámil, že každá země, která zavede daň z digitálních služeb amerických společností, narazí okamžitě na clo ve výši 100 % na veškeré zboží vyvážené do USA.

V příspěvku zmínil evropské státy, které podle něj jednají o „bezprostředním“ zavedení takových daní. Dodal, že nové clo by mělo přednost před dříve sjednanými obchodními dohodami.

Trump dlouhodobě brojí proti snahám cizích zemí danit nebo regulovat americké technologické giganty. Loni v srpnu napsal, že digitální daně a regulace mají „poškodit americké technologie nebo je diskriminovat“. Mnoho zemí ale hledá příjmy, protože jejich ekonomiky se přesouvají do digitálního prostředí ovládaného americkými firmami.

Jak reagovala Evropská komise

Mluvčí Evropské komise Olof Gill v pátek označil jednostranné kroky proti legitimní politice za neopodstatněné.

„Jednostranná opatření namířená proti takovým legitimním politikám jsou neopodstatněná. EU bude bránit svá práva.“ — Olof Gill, mluvčí Evropské komise

Trump zdanění technologických firem hájil jako „nediskriminační“ a platné stejně pro „všechny velké společnosti bez ohledu na jejich původ“. Spor přichází před termínem 4. července, kdy mají USA a EU začít uplatňovat obchodní dohodu omezující cla na většinu evropského vývozu na 15 %.

Tuto dohodu Evropská unie finalizovala v květnu. Předcházely jí měsíce jednání poté, co předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová loni předběžně dohodu uzavřela při návštěvě Trumpova golfového hřiště ve Skotsku. Digitální daně součástí dohody nebyly a zůstaly mezi USA a unií sporné.

Co znamená digitální daň ve Velké Británii

Vláda USA dříve vedla vyšetřování digitálních daní podle paragrafu 301 zákona o obchodu z roku 1974. Není jasné, zda by Trump uplatnil cla plošně, nebo by nejprve zacílil na vybrané státy.

Velká Británie, která už není členem EU, vybírá od roku 2020 dvouprocentní daň z digitálních služeb. Týká se příjmů vyhledávačů, sociálních sítí a online tržišť, které čerpají hodnotu od britských uživatelů.

Daň obsahuje prahové hodnoty, takže ji platí především velké mezinárodní firmy. Podle vládního dokumentu měla zajistit, aby velké nadnárodní podniky „spravedlivě přispívaly na podporu zásadních veřejných služeb“.