Klimatizace ročně zachrání v USA více než 5 000 životů, zároveň ale zvyšuje zátěž elektrické sítě a přispívá k oteplování planety. Podle nové studie ušetřila mezi lety 2010 a 2020 v USA téměř 58 000 lidských životů.
Klimatizace zachraňuje více lidí v horkých dnech
Kai Chen, profesor epidemiologie na Yale School of Public Health, vedl studii publikovanou v časopise Nature Health. Jeho tým prošel 30 milionů úmrtních záznamů v USA za jedenáct let a spočítal, kolik životů klimatizace při extrémních vedrech ušetřila.
„Klimatizace z pohledu klimatické změny není ideální… vede k vyšším emisím a zrychluje oteplování“ — Kai Chen, profesor epidemiologie na Yale School of Public Health
Nejvíce životů zachránila klimatizace v Arizoně, na Floridě, v Texasu, Louisianě a jižních částech Nevady, Alabamy a Mississippi. Naopak přes desítku severních států od Washingtonu po Maine hlásilo méně než deset zachráněných životů ročně.
Studie zjistila, že klimatizace v průměru zachránila 5 267 životů ročně, přes polovinu sledovaných případů však označila za nadměrné využívání. Chen upozornil na kancelářské prostory, které bývají chlazeny natolik, že zaměstnanci v létě nosí svetry. Za rozumnou hranici označil teplotu kolem 24 stupňů Celsia.
Spotřeba energie na chlazení roste celosvětově
Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) a programu OSN pro životní prostředí se poptávka po elektřině pro chlazení má do budoucna ztrojnásobit. Množství skleníkových plynů z klimatizací by mělo vzrůst ze 4,5 miliardy na 7,2 miliardy tun za zhruba 25 let, což se blíží současným emisím USA a Evropy dohromady.
Počet takzvaných chladicích dnů, tedy míry potřebné energie na chlazení budov, v USA od roku 1990 vzrostl o 28 procent, přičemž rekordní byl rok 2024. V Evropě se tento ukazatel od roku 1990 více než zdvojnásobil a využívání klimatizace tam vzrostlo o 44 procent. V Indii se spotřeba ztrojnásobila, v jihovýchodní Asii více než zdvojnásobila.
Kvůli energetické krizi spojené s válkou v Íránu osm zemí včetně Bangladéše, Kambodže, Jordánska, Malajsie, Filipín, Seychel, Singapuru a Srí Lanky omezilo teplotu klimatizací v kancelářích nebo zavedlo jeden den v týdnu bez chlazení ve veřejných budovách. Indická vláda v roce 2025 navrhla podobná omezení.
Nerovnost v přístupu ke chlazení
Klimatizace v městech přispívá k takzvanému ostrovu tepla, protože chladicí jednotky vypouštějí odpadní teplo ven, a zvyšuje také klasické znečištění ovzduší. Přístup k chlazení navíc není rovnoměrný, mnoho zranitelných domácností si klimatizaci nemůže dovolit.
Lily Riahi, vedoucí jednotky pro chlazení budov a energie při programu OSN pro životní prostředí (UNEP), uvedla, že během letošních veder si mnohé rodiny musely vybírat mezi léky a provozem klimatizace. Šéfka pro teplo při UNEP Eleni Myrivili dodala, že tepelný komfort by se neměl stát luxusem, ale nutností pro zdraví a přežití.
Singapur jako příklad řešení
Riahi označila za vzor komplexního přístupu Singapur, kde kombinují opatření od raného varování před vedry po městskou zeleň. Tato opatření podle ní ušetří zemi zhruba 35 milionů dolarů ročně na energiích a v některých místech snížila teploty až o 8 stupňů Celsia.
Experti ze 75 zemí a 250 měst se v rámci iniciativy Global Cooling Pledge snaží najít rovnováhu mezi potřebou chlazení a ochranou klimatu. Setkání iniciativy se uskuteční v září v Singapuru.
