Zásobníky plynu v Evropské unii jsou na konci srpna naplněné jen ze 63 procent, což je nejméně za posledních třináct let. Nízké zásoby podle expertů vyvolávají mezi obchodníky s energiemi obavy z vysoké cenové volatility během zimy.
Proč zásoby klesly tak nízko
Evropská unie standardně vstupuje do topné sezóny se zásobníky naplněnými kolem 80 procent, což odpovídá průměru za posledních několik let. Letos je hodnota výrazně nižší a podle analytika Grega Molnara patří mezi nejnižší za celé sledované období.
„Nízké zásoby přirozeně zvyšují riziko výraznější cenové volatility v zimě“ — Greg Molnar, analytik plynárenského trhu
Molnar upozorňuje, že situaci mohou zhoršit i studené výkyvy počasí nebo období se slabým větrem, které zvyšují spotřebu plynu pro výrobu elektřiny. Při současném pomalém tempu doplňování zásob má EU vstoupit do zimy s objemem zhruba o pětinu nižším, než je pětiletý průměr.
Zásobníky se nedaří naplnit kvůli přetrvávajícím dopadům války mezi USA, Izraelem a Íránem, která narušila vývoz ropy a plynu z oblasti Perského zálivu. Přispěla k tomu také chladnější konec loňské zimy a vyšší spotřeba plynu pro výrobu elektřiny během letošních evropských veder.
Jak reagují ceny plynu
Referenční cena plynu v Evropě vystoupala na tříleté maximum nad 68 eur za megawatthodinu, což je více než dvojnásobek hodnoty ze začátku roku. Podle analytika Bjarnea Schieldropa ze skandinávské bankovní skupiny SEB trh v posledním týdnu zachvátila „zimní panika“.
Analytici z Goldman Sachs odhadují, že bez obnovení vývozu plynu z Blízkého východu by cena mohla vystoupat nad 100 eur za megawatthodinu. Takový nárůst by měl přilákat dostatek dodávek zkapalněného zemního plynu k pokrytí zimní poptávky v Evropě.
Rozdíly mezi zeměmi
Nejhorší situace panuje v západní Evropě, zatímco Itálie a Polsko mají zásobníky naplněné z více než 80 procent. V Německu, které disponuje největší skladovací kapacitou v Evropě, jsou zásobníky naplněné přibližně z poloviny.
V Belgii dosahuje naplněnost 51 procent a v Nizozemsku 45 procent, přičemž obě země jsou napojené na britský trh s plynem prostřednictvím plynovodů. Podle šéfa společnosti Centrica Chrise O’Shea nemá Velká Británie na nadcházející zimu „téměř žádné zásoby plynu“.
Dopad na Velkou Británii
Velká Británie patří mezi největší spotřebitele plynu v Evropě, přitom disponuje jen omezenou domácí skladovací kapacitou. Země běžně spoléhá na dovoz plynu potrubím z Evropy nebo tankery ze Spojených států a Blízkého východu.
Závislost Velké Británie na globálních dovozech plynu má podle očekávání dále prohloubit pokles těžby v britském sektoru Severního moře a od roku 2030 i pokles norské produkce. Britská vláda proto zvažuje přímou finanční podporu pro majitele skladovacích zařízení a provozovatele plynovodů.
Britský energetický regulátor Ofgem oznámil, že typické účty za plyn a elektřinu vzrostou od října o 4 procenta v rámci čtvrtletního cenového stropu. Zdražení navazuje na červencový nárůst o 13 procent, který odrážel dopady války s Íránem na globální ceny energií.
