Kreml výrazně posílil osobní ochranu Vladimira Putina a zavedl přísná bezpečnostní opatření včetně kamerových systémů v domovech jeho blízkých spolupracovníků. Zprávu o tom přinesl CNN na základě dokumentu evropské zpravodajské agentury.

Kuchaři, tělesní strážci a fotografové pracující s prezidentem mají nově doporučeno necestovat hromadnou dopravou. Návštěvníci Kremlu procházejí dvojitou prověrkou a zaměstnanci smí používat pouze telefony bez přístupu k internetu.

Ruské bezpečnostní orgány výrazně omezily počet míst, která Putin pravidelně navštěvuje. On ani jeho rodina již nejezdí do tradičních rezidencí v moskevském regionu ani na letní sídlo na Valdaji.

„Podnikají se veškerá opatření, aby se nebezpečí snížilo na minimum.“ — Dmitrij Peskov, mluvčí Kremlu

Kreml veřejnosti promítá předem natočené záběry prezidenta, aby zakryl omezení jeho pohybu. Od invazije na Ukrajinu v roce 2022 Putin tráví týdny v bunkrech, nejčastěji v Krasnodaru na pobřeží Černého moře.

Dokument zmiňuje obavy z převratu a roli Šojgua

Zpráva evropské zpravodajské agentury, kterou CNN získal od zdroje blízkého jedné evropské zpravodajské agentuře, uvádí, že Kreml se od března 2026 obává úniku citlivých informací a rizika spiknutí či převratu.

Dokument jmenovitě zmiňuje Sergeje Šojgua, bývalého ministra obrany, nyní tajemníka Rady bezpečnosti. Podle zprávy si Kreml spojuje Šojgua s rizikem státního převratu, protože si zachovává výrazný vliv v armádním velení.

Dokument dále uvádí, že zatčení Ruslana Calikova, Šojguova bývalého zástupce, dne 5. března, je považováno za porušení nepsaných dohod o ochraně mezi elitami. Ruský vyšetřovací výbor Calikova obvinil z korupce, praní špinavých peněz a přijímání úplatků.

Spor velitelů vedl k přezkumu bezpečnostních protokolů

Nová bezpečnostní opatření vyplynula z napjatého jednání, které se konalo v Kremlu koncem roku 2025. Impulsem bylo zavraždění generálporučíka Fanila Sarvarova v Moskvě 22. prosince 2025, pravděpodobně ukrajinskými agenty.

Na schůzce tři dny po vraždě náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov ostře kritizoval šéfa FSB Alexandra Bortnikova za selhání při ochraně vojáků. Bortnikov se hájil nedostatkem zdrojů a personálu.

Putin schůzku ukončil výzvou ke zklidnění a uložil účastníkům, aby do týdne předložili konkrétní řešení. Výsledkem bylo rozšíření pravomocí Federální služby ochrany (FSO) na zajištění bezpečnosti dalších deseti vyšších velitelů.

Přehlídka 9. května bez těžké techniky

Nová bezpečnostní opatření přicházejí krátce poté, co Moskva oznámila změny na přehlídce 9. května na Rudém náměstí. Letošní přehlídka se uskuteční bez těžké techniky, jako jsou obrněná vozidla a rakety.

Peskov jako jeden z důvodů uvedl hrozbu ukrajinských úderů na dálku. Předchozí přehlídky byly od začátku války postupně redukovány s odkazem na provozní a bezpečnostní důvody.

Dokument rovněž zmiňuje, že omezené územní zisky a opakované ukrajinské útoky hluboko na ruském území zvyšují celkovou cenu konfliktu.

Podle investigativní jednotky Systema (RFE/RL) z března 2026 Kreml od října 2025 přestal zveřejňovat záběry ze tří identických pracoven, které dříve sloužily k maskování Putinovy skutečné polohy. Repliky kanceláře v Soči a na Valdaji údajně nepoužil 160 dní.

V únoru 2026 se na deset dní úplně vytratil z kamer. Místo toho Kreml stále častěji používá předem natočené záběry. FSO mezitím navrhla kolem Putinovy rezidence v Soči chráněnou zónu přes tři kilometry čtvereční s úplným zákazem dronů.

FSO (Federální služba ochrany) je ruská federální agentura zajišťující bezpečnost prezidenta a dalších ústavních činitelů. Podléhá přímo prezidentovi a je oddělena od FSB, tedy federální tajné služby.