Spojené státy zrušily plánované nasazení tisíců vojáků v Polsku a Německu jako součást prezidentského příkazu ke snížení počtu amerických vojáků v Evropě o přibližně 5 000. Rozhodnutí přišlo bez předchozího varování spojenců a vyvolalo kritiku napříč stranami v americkém Kongresu i znepokojení ve Varšavě.

Ministerstvo obrany zrušilo přesun 4 000 vojáků z 2. obrněné brigády 1. jezdecké divize, kteří se chystali do Polska. Zároveň bylo zastaveno plánované vyslání praporu vyzbrojených raketovými systémy dlouhého dosahu do Německa.

Obě rozhodnutí vycházejí z memoranda, které podepsal ministr obrany Pete Hegseth a které nařizovalo Sboru náčelníků štábů přesunout brigádu z Evropy. Volba konkrétní jednotky byla ponechána na velitelích armády.

Tři američtí úředníci potvrdili, že opatření jsou součástí plnění prezidentského příkazu vydaného začátkem května. Přiznali ale, že důvody rozhodnutí nebyly dobře komunikovány ani v rámci vlastních složek.

Polsko bylo překvapeno, Tusk dostal ujištění

Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že „obdržel ujištění“, že rozhodnutí má logistickou povahu a přímo neovlivňuje odstrašovací schopnosti ani bezpečnost Polska. Polští představitelé trvají na tom, že omezení není namířeno přímo proti jejich zemi, ale je důsledkem širší redukce v Německu.

Americký republikánský kongresman Don Bacon z Nebrasky uvedl, že polská strana mu sdělila, že ji rozhodnutí zaskočilo. Mluvčí Pentagonu Joel Valdez naopak trval na tom, že nešlo o nečekané, na poslední chvíli přijaté opatření.

Náčelník štábu armády generál Christopher LaNeve a ministr armády Dan Driscoll před Kongresem připustili, že diskuse o zastavení nasazení probíhaly poslední dva týdny, ale samotné rozhodnutí padlo teprve v posledních dnech.

Americký úředník působící v Evropě popsal, že na interní jednání o zrušení nasazení dostal předvolání s dvacetiminutovým předstihem. Část vojáků již dorazila do Polska, jiní byli v USA těsně před odjezdem na letiště informováni, aby necestovali. Většina techniky brigády již přitom stála v evropských přístavech.

Kongres kritizuje postup jako ponižující pro spojence

Na slyšení Výboru pro ozbrojené síly Sněmovny reprezentantů kongresman Bacon označil rozhodnutí za „odporné“ a „ostudné pro naši zemi“. Předseda výboru, republikán Mike Rogers z Alabamy, upozornil, že armáda je ze zákona povinna konzultovat taková rozhodnutí s Kongresem — a v tomto případě se tak nestalo.

„Nevíme, co se tady děje… Ale mohu říci, že nejsme spokojeni.“ — Mike Rogers, předseda Výboru pro ozbrojené síly Sněmovny reprezentantů

Demokratičtí i republikánští zákonodárci varovali, že stažení vojsk vysílá špatný signál spojencům i ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, jehož síly tento týden podnikly jeden z nejsmrtelnějších útoků na Kyjev za čtyři roky války.

Státní podtajemník Thomas G. DiNanno na bezpečnostní konferenci v estonském Tallinnu prohlásil, že americké snížení počtu vojáků v Evropě je faktem, ale zároveň ujistil, že „USA nikam neodcházejí“.

NATO a spojenci reagují na změny na východním křídle

Představitel NATO uvedl, že zrušení rotačního nasazení do Polska neovlivní plány odstrašování a obrany aliance. Kanadská a německá přítomnost na východním křídle se podle něj zvýšila a přispívá k celkové síle paktu.

Bývalý velitel americké armády v Evropě generál Ben Hodges varoval, že krok „upevňuje vnímání, že USA jednají bez konzultace se spojenci“, a dlouhodobě poškodí důvěru partnerů i americký obranný průmysl.

Po zastavení plánovaných nasazení se americká vojenská přítomnost v Evropě vrátí na úroveň před únorem 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

V Polsku je standardně přítomno přibližně 10 000 amerických vojáků, většinou na rotačním základě. Trvale jsou v zemi rozmístěni pouze zhruba tři stovky příslušníků armády USA. Polsko vydává na obranu přibližně 4,7 % HDP, nejvíce ze všech členů NATO, a Hegseth je označil za „vzorového spojence“.

Při návštěvě Bílého domu v září Trump prohlásil, že americké vojáky z Polska stahovat nehodlá. Nyní zastavení jejich plánovaného posílení přichází bez konzultace s Varšavou a v době, kdy polská strana počítala s příchodem dalších jednotek.