Evropské zpravodajské služby varují, že Rusko by mohlo v následujících měsících otestovat obranyschopnost NATO útokem na některou z členských zemí. Podle šéfů rozvědek jde o reálnou, byť zatím neprokázanou hrozbu.
Co říkají čeští a polští představitelé
Varování přichází poté, co polský premiér Donald Tusk informoval parlament, že zpravodajské odhady naznačují možnost ruského útoku dronem či raketou na území NATO v nadcházejících měsících. Cílem má být podle Tuska prokázání, že páté hlavní ustanovení Severoatlantické aliance je „spíše teoretické než praktické“.
Šéf české Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka v řídkém rozhovoru v pražském sídle BIS připustil i možnost omezené invaze na území NATO sousedící s Ruskem.
„Je to možné. Mohlo by jít o omezené vniknutí, provokace pod cizí vlajkou, masivní vlivovou kampaň“ — Michal Koudelka, ředitel BIS
Koudelka uvedl, že tento scénář by se mohl odehrát v horizontu „měsíců, nikoli let“, zároveň však dodal, že řada lidí dělá vše pro to, aby k tomu nedošlo. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Tuskova varování za „důkladná a dobře podložená“ a svolal do Paříže mimořádnou schůzku stranických lídrů a kandidátů na prezidenta pro rok 2027.
Pobaltské země jsou opatrnější
Zástupci pobaltských zemí, které přímo sousedí s ruským územím, zaujímají zdrženlivější postoj. Poukazují na vyčerpané zdroje Moskvy vázané válkou na Ukrajině a varují, že přehnané zdůrazňování hrozby útoku by mohlo hrát do karet Kremlu.
Ředitel lotyšské bezpečnostní služby VDD Normunds Mežviets uvedl, že nevidí známky bezprostředního útoku, i když Moskva podle něj vykazuje přípravy na rozhodnější kroky v Evropě. Zůstává otevřenou otázkou, zda jde o konkrétní plány, nebo součást širší strategie destabilizace.
Generální tajemník estonského ministerstva zahraničí Jonatan Vseviov minulý víkend odsoudil paniku na sociálních sítích ohledně možného útoku a vyzval veřejnost k zachování klidu a pokračující podpoře Ukrajiny.
Kreml popírá jakékoli plány
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po nedávné návštěvě šéfa CIA Johna Ratcliffa v Moskvě odmítl spekulace o ruském útoku na NATO jako nemající nic společného s realitou ani se záměry Ruské federace. Mnozí v Evropě si však vzpomínají na podobná ruská ujištění před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu v roce 2022.
Šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson uvedl, že neviděl žádné známky vážného zvažování jednání ze strany Moskvy a hodnotí současnou situaci jako „vyjednávací divadlo“. Za zlomový moment označil ozbrojený incident s dronem na letišti v Lipsku, který německé úřady přisoudily ruské rozvědce.
Podle Mežvietse Rusko přesouvá pozornost od náhodných sabotáží k cíleným útokům na infrastrukturu spojenou se západní podporou Ukrajiny, zejména na železniční síť a obranný průmysl. Koudelka dodal, že tato kampaň zatěžuje zdroje zpravodajských služeb, protože každý požár či poruchu je nutné prošetřit jako potenciální teroristický útok.
