Světová meteorologická organizace (WMO) odhaduje 91% pravděpodobnost, že nejméně jeden rok v období 2026–2030 překročí hranici oteplení 1,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové době, kterou pařížská klimatická dohoda z roku 2015 stanovila jako bezpečnou.

Pět nejteplejších let v historii může přijít za sebou

Zpráva WMO a britského Meteorologického úřadu počítá se 75% pravděpodobností, že průměrná globální teplota za celé období 2026 až 2030 přesáhne tuto hranici. Zároveň je 86% šance, že jeden z těchto roků překoná teplotní rekord roku 2024.

„Každých 0,1 stupně přináší stále závažnější dopady.“ — Melissa Seabrook, klimatoložka britského Meteorologického úřadu

WMO odhaduje, že každý rok do roku 2030 bude o 1,3 až 1,9 stupně Celsia teplejší než konec 19. století. Pokud by průměr za toto pětileté období skutečně přesáhl 1,5 stupně, znamenalo by to oteplení o čtvrt stupně Celsia za jednu dekádu — rychleji než dřívější tempo zhruba 0,2 stupně za deset let.

Spoluautorka zprávy Melissa Seabrook uvedla, že rok 2027 pravděpodobně překoná rekord z roku 2024, a to kvůli nadcházejícímu El Niñu, který by podle prognózy WMO mohl trvat až do roku 2028.

Arktida se otepluje třikrát rychleji než zbytek planety

Projekce vycházejí z průměru přibližně 200 simulací ve 13 různých klimatických modelech. Arktida se podle nich otepluje 3,5krát rychleji než zbytek světa, protože ubývá ledu a sněhu, které dosud odrážely sluneční záření zpět do vesmíru.

Arktické zimy v letech 2020 až 2025 byly průměrně o 1,2 stupně Celsia teplejší než průměr let 1991–2020. Příštích pět zim má být podle WMO o 2,8 stupně Celsia teplejší než tento nedávný normál. Letní mořský led v Arktidě má podle zprávy dále ubývat.

El Niño je přirozené oteplení části centrálního Tichého oceánu, které mění počasí po celém světě a dočasně zvyšuje globální teploty.

Amazonie čelí suchu, africký Sahel naopak záplavám

Zpráva předpovídá pro povodí Amazonky teplejší a sušší podmínky. Seabrook upozornila, že to zvyšuje riziko požárů a ohrožuje zásoby vody pro místní obyvatele.

Amazonie v současnosti pohlcuje z atmosféry oxid uhličitý, čímž přirozeně tlumí oteplování. Sucho a požáry by mohly tento efekt obrátit. Naopak africký Sahel, dlouhodobě postižený suchem, by měl dostat více srážek než obvykle, což Seabrook spojila s rizikem povodní.

Klimatický šéf OSN Simon Stiell k závěrům zprávy uvedl, že globální oteplování stále předbíhá snahy ho zastavit, a odkázal na vlny veder v Evropě, Indii a dalších regionech.

Friederike Otto, klimatoložka z Imperial College London, která na zprávě nepracovala, napsala, že rok či více nad hranicí 1,5 stupně znamená extrémní výkyvy počasí přesahující vše, na co je připraveno současné plánování měst nebo zemědělství.