Vysoké teploty zatěžují celé tělo. Při dlouhém pobytu na slunci nebo v horké místnosti hrozí přehřátí, překročení 40 stupňů a život ohrožující úpal.
Co se v těle děje při extrémním horku
Při extrémních teplotách přepíná lidský organismus na nouzovou regulaci. Aby udržel jádrovou teplotu kolem 37 stupňů, rozšiřuje cévy a zrychluje srdeční tep.
Srdce pak musí s velkým úsilím pumpovat krev k povrchu těla, kde se odvádí teplo. To může vést k prudkému poklesu krevního tlaku.
Pokud chlazení nestačí a tělesná teplota stoupne nad 40 stupňů, hrozí úpal. Bílkoviny v těle se začnou ničit, což bez léčby vede k selhání orgánů, poškození mozku a v nejhorším případě ke smrti.
Nejvíce trpí mozek, srdce a ledviny. Při pocení tělo ztrácí tekutiny a elektrolyty, krev houstne a roste riziko krevních sraženin, mrtvice i infarktu.
Proč v horku škodí ovocné šťávy a limonády
Kdo má v horku žízeň, sáhne často po limonádě nebo ovocné šťávě. Právě to ale může ledvinám uškodit.
Lékaři varují před fruktózou, kterou výrobci přidávají do limonád, ledových čajů a průmyslových šťáv. V horkých dnech vede odbourávání koncentrované fruktózy v ledvinách k vyšší tvorbě kyseliny močové.
V kombinaci se silným pocením a počínající dehydratací hrozí záněty, bolestivé ledvinové kameny a v nejhorším případě akutní poškození ledvin.
Vhodnou volbou zůstává voda z kohoutku, minerálka nebo neslazené bylinné čaje. Chuť dodají plátky okurky, citron, máta nebo ovoce s vysokým obsahem vody, třeba meloun.
Jak horko ovlivňuje psychiku a chování
S rostoucími teplotami stoupá i podrážděnost. Psychologové mluví o takzvaném efektu „Long Hot Summer“, kdy horko působí jako emoční zesilovač a snižuje práh sebeovládání.
Studie ukazují, že v horkých dnech klesá zábrana. Výzkumníci sledovali chování řidičů a zaznamenali častější a agresivnější troubení.
Další studie zjistily více faulů ve sportu i měřitelný nárůst domácího násilí a konfliktů. Horko nečiní z každého agresora, psychiku ale dostává do výrazně vypjatého stavu.
Příčiny jsou hormonální i tělesné. Nedostatek spánku a trvalé zatížení termoregulace vystavují organismus stresu, ztráta hořčíku a dehydratace zvyšují hladinu hormonu ADH, který studie spojují s impulzivním a agresivním chováním.
Jak se chránit před úpalem a dehydratací
Při dobré přípravě se i ve třiceti stupních dá zvládnout pobyt venku. Ochranná opatření jsou přitom poměrně jednoduchá.
Místo ledových nápojů jsou vhodnější vlažné. U studených nápojů musí tělo vynaložit energii na ohřátí na tělesnou teplotu, což zvyšuje tvorbu potu.
Jídelníček je dobré přizpůsobit. Těžká, tučná a velmi slaná jídla zatěžují trávení a odebírají tělu vodu, lehčí volbou jsou meloun, okurka nebo rajčata.
Pít je vhodné dříve, než přijde pocit žízně, a fyzickou zátěž přesunout do chladnějších ranních nebo pozdních večerních hodin.
Jak ochladit byt bez klimatizace
V létě se byt mění v past na horko. Klimatizace je bytech spíše výjimkou, lidé proto sahají po ventilátorech, větrají nebo zatahují závěsy.
Větrat je vhodné jen v noci nebo brzy ráno, přes den okna zůstávají zavřená a zastíněná. Mnohá plastová okna nabízejí takzvaný letní režim, který i při zavřeném křídle umožní jemnou cirkulaci vzduchu.
Proti prohřátým místnostem pomáhá odpařovací chlad. Vlhká prostěradla nebo ručníky na sušáku odebírají při schnutí vzduchu teplo.
Funguje i takzvaná eko klimatizace. Mísa s ledem nebo zmrazené lahve s vodou před zapnutým ventilátorem ochlazují a rozhánějí vzduch po místnosti.
Nábytek a silné koberce přes den teplo nasávají a v noci je pomalu uvolňují. Při nočním vyvětrání se proto vyplatí otevřít dvířka skříní i zásuvky, aby nahromaděné teplo uniklo.
Uvedené rady nenahrazují lékařskou pomoc. Při zdravotních potížích z horka je namístě kontaktovat lékaře nebo záchrannou službu.
