Průměrná denní teplota povrchu oceánů dosáhla 22. srpna nového rekordu 21,1 stupně Celsia, což je nejvyšší hodnota v datové řadě evropské služby Copernicus Climate Change Service (C3S) od roku 1979. Předchozí maximum 21,09 stupně bylo naměřeno v březnu 2024.

Proč je srpnový rekord neobvyklý

Nový údaj přichází v nezvyklém období roku. Teploty oceánů obvykle vrcholí mezi březnem a dubnem, po letním období na jižní polokouli. Srpnová hodnota z roku 2026 přitom překonala i dosavadní srpnové maximum z roku 2023, kdy teplota dosáhla 20,98 stupně.

„Tento rekord je dalším jasným signálem, že oceán je pod rostoucím tlakem“ — Samantha Burgessová, vedoucí klimatické strategie ECMWF

Burgessová upozornila, že počet dní charakteristických mořskými vlnami veder se od začátku 90. let celosvětově více než ztrojnásobil. Vysoké teploty oceánů mimo polární oblasti podle dostupných dat přetrvávají po celý rok 2026, kdy se opakovaně blížily rekordním hodnotám nebo je překonávaly.

Vliv jevu El Niño

K růstu teplot přispívá také jev El Niño, který se vyvíjí v tropickém Tichém oceánu. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se očekává jeho zesílení v následujících měsících, přičemž sezónní předpovědi C3S naznačují intenzitu nevídanou několik desetiletí. El Niño se přitom rozvíjí v oceánu, který už desítky let ohřívají dopady lidmi způsobené klimatické změny.

Dopady na ekosystémy a klima

Teplejší oceán přispívá ke zvyšování hladiny moří a zvyšuje riziko i intenzitu mořských vln veder. Tlak roste také na ekosystémy, jako jsou korálové útesy a mořské trávníky, s dopadem na rybolov a akvakulturu.

Oteplený oceán zároveň předává do atmosféry více tepla a vlhkosti, což může zesílit srážky a některé bouřkové systémy. Teplejší voda navíc pohlcuje méně oxidu uhličitého, čímž slábne jeden z hlavních přírodních nárazníků proti klimatickým změnám.