Psychologové z Cambridgeské univerzity zkoumali souvislost mezi inteligencí, kognitivní flexibilitou a schopností přiznat vlastní omyl. Výzkum ukázal, že lidé s vyšší inteligencí mění názor snadněji, pokud se setkají s novými fakty nebo důkazy.

Proč chytří lidé mění postoje

Vědci z Cambridge se zaměřili na takzvanou intelektuální pokoru – schopnost připustit, že vlastní názor může být neúplný, mylný nebo potřebuje revizi. Ukázalo se, že lidé s vyšší kognitivní flexibilitou jsou ochotnější přehodnotit svůj postoj, pokud dostanou přesvědčivé důkazy.

Tito lidé upřednostňují pravdu a poznání před vlastním egem, což podle výzkumu není u dospělé populace běžné. Změna názoru u nich nesouvisí s tím, jak moc chtějí mít pravdu, ale s tím, že nepotřebují vnější potvrzení svého postoje.

Přiznání omylu nevnímají jako osobní prohru, ale jako součást učení. Nové informace jim pomáhají upřesnit pohled na svět a lépe zvládat nejistotu. Díky tomu dokážou naslouchat novým argumentům a opouštět zastaralé přesvědčení.

Co brání změně názoru

Podle odborníků z Connecticutské univerzity vnímá řada lidí odlišný názor jako osobní útok, protože přesvědčení tvoří součást jejich identity. Strach ze změny postoje pak pramení z obavy o ztrátu emoční jistoty.

„Přesvědčení jsou součástí osobní identity, proto lidé vnímají opačné názory jako osobní útok“ — Univerzita v Connecticutu

Roli hraje i takzvaný konfirmační zkreslení, tendence vyhledávat pouze informace, které potvrzují to, čemu už člověk věří. Podle psychologů právě schopnost aktualizovat vlastní přesvědčení umožňuje se dál vyvíjet.

Proces, který navenek působí jako okamžité rozhodnutí přijmout nová fakta, ve skutečnosti probíhá dlouhodobě. Vnitřní přijetí odlišného pohledu na věc může podle psychologů trvat i několik desetiletí.