Červen a červenec letošního roku byly v západní Evropě nejteplejšími dvěma letními měsíci v historii měření. Podle klimatického programu Copernicus dosáhla průměrná teplota v regionu 21,62 stupně Celsia, tedy o 2,79 stupně více než dlouhodobý červnový průměr z let 1991 až 2020.

Rozdíly napříč Evropou

Data Copernicu ukazují výrazný teplotní spád ze západu na východ Evropy a do Skandinávie, kde bylo podstatně chladněji.

Pro celou Evropu byl uplynulý červenec s průměrnou teplotou 20,49 stupně až jedenáctým nejteplejším v historii. Celosvětově šlo společně s rokem 2024 o druhý nejteplejší červenec s teplotou kolem 16,90 stupně. Rekord stále drží červenec 2023 s hodnotou 16,95 stupně, uplynulý měsíc byl globálně o 1,47 stupně teplejší než předindustriální červencová úroveň.

Od května zaznamenala západní Evropa čtyři vlny veder, což označuje Copernicus za mimořádně vysoký počet pro tento region. Data, s nimiž instituce pracuje, sahají až do roku 1950, částečně jsou dostupné i starší záznamy.

Sucho prohlubuje horko

Extrémní sucho pokračovalo ve většině evropských regionů i v červenci, podobně jako už v červnu a částečně v květnu. Nejvíce postihlo části Iberského poloostrova, Francie, Německa, Rakouska, Maďarska a Velké Británie. Vlhkost povrchu půdy byla v západní Evropě výrazně nižší než při posledním suchém červenci v roce 2022.

„Když půda vysychá, ztrácí schopnost přirozeně chladit, takže se horko snáze hromadí… je to jasný příklad toho, jak klimatické změny zesilují teplotní extrémy“ — Samantha Burgess, strategická vedoucí pro klima Copernicus

Vodní stav řek klesl ve většině suchých regionů výrazně pod dlouhodobý průměr, místy dosáhl mimořádně nízkých hodnot. Nejvíce byly zasaženy Seina, Rýn a Dunaj.

Rekordní teplota oceánů

Také světové moře se ohřálo na rekordní úroveň. Průměrná teplota mořského povrchu v červenci dosáhla 20,96 stupně, což je nejvyšší hodnota od začátku měření pro tento měsíc. Dosavadní maximum 20,89 stupně pocházelo z července 2023.

Naměřené hodnoty se týkají moří mimo polární oblasti. Vysoké teploty se projevily zejména v rovníkové části Pacifiku v souvislosti se začínajícím jevem El Niño, který by se měl v následujících měsících ještě zesílit. Rekordní hodnoty teploty vody zaznamenalo i atlantické pobřeží a západní Středomoří, kde se objevily silné mořské vlny veder.

Klimatický program Copernicus pravidelně zveřejňuje data o teplotě zemského povrchu, mořském ledu a srážkách. Výsledky vycházejí z počítačových analýz kombinujících miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.