Čínská rejdařská společnost Sea Legend spustila první pravidelnou kontejnerovou linku přes Arktidu. Takzvaná ledová hedvábná stezka zkracuje plavbu z Číny do Evropy ze 40 na 20 dní.
Proč vznikla nová trasa
Válka v Íránu komplikuje lodní dopravu v Hormuzském průlivu i v Báb al-Mandabské úžině, kde útočí Húthiové. Čínské rejdařství proto hledá alternativu bez konfliktů a nachází ji v Arktidě.
V létě roztává polární led natolik na jih, že lodě mohou proplouvat bez pomoci ledoborců. Trasa zkracuje cestu z čínských přístavů do Evropy na polovinu času oproti tradičním mořským cestám přes Suezský průplav.
„Došlo k výraznému nárůstu lodní dopravy přes Arktidu a Severovýchodní průjezd.“ — Rahul Khanna, globální šéf námořního rizikového poradenství pojišťovny Allianz
Arktickou trasu mezi Vladivostokem a Petrohradem vyzkoušela jako první před osmi lety dánská společnost Maersk. Firma se však později zavázala trasu nepoužívat kvůli obavám o poškození citlivého arktického ekosystému.
Ústup ledu a zájem Číny
Podle studie výzkumníků z univerzity v Southamptonu kleslo arktické mořské zalednění mezi zimami 2024 a 2025 o 5,8 procenta, což představuje nejvýraznější pokles od začátku měření. Bývalý kanadský ministr životního prostředí Steven Guilbeault označil dopady globálního oteplování v Arktidě za otřesné.
Expert na arktickou plavbu Malte Humpert z platformy High North News uvádí jako další důvod špatné vztahy s Ruskem. Povolení k plavbě podél severoruského pobřeží uděluje po jednotlivých úsecích ruský koncern Rosatom.
Zájem čínských rejdařů přesto roste. Zatímco v létě 2024 proplulo Severovýchodním průjezdem 15 lodí, o rok později jich bylo 23. Roste i počet objednávek lodí uzpůsobených pro plavbu v ledu, loni jich vzniklo 167, což je nejvíce za více než deset let. Letos má podle společnosti Veson Nautical přibýt dalších 164 takových plavidel.
Plavba Arktidou zůstává náročná. Posádky potřebují zkušenosti s navigací v ledových polích a často se musí obejít bez GPS, které v tak vysokých zeměpisných šířkách selhává. Humpert upozorňuje na riziko úniku ropy a znečištění prostředí i na velkou vzdálenost od záchranných služeb.
