V oblasti hrubé spotřeby elektřiny dosáhl podíl obnovitelných zdrojů v Unii v roce 2025 hodnoty 49,9 %, což představuje nárůst o 2,4 procentního bodu oproti předchozímu roku. V roce 2004, kdy statistika začala, činil tento podíl jen 15,9 procenta.

Polovina elektřiny z obnovitelných zdrojů

Nejvyšší podíl obnovitelné elektřiny vykázalo Rakousko s 90,8 procenta a Švédsko s 89,2 procenta. Nad hranicí šedesáti procent se pohybovaly také Dánsko, Portugalsko, Řecko a Španělsko.

Naopak nejnižší podíl obnovitelných zdrojů v elektřině zaznamenala Malta s 11,2 procenta. Následovaly Česko s 19,2 procenty, Lucembursko, Slovensko a Kypr.

Cíl pro rok 2030 zůstává vzdálený

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v Evropské unii dosáhl v roce 2025 26,2 %, což je nárůst oproti 25,2 % v roce 2024. Vyplývá to z předběžných dat zveřejněných statistickým úřadem Eurostat.

Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v Unii roste nepřetržitě od roku 2004, kdy dosahoval pouze 9,6 procenta. Ke splnění stanoveného cíle pro rok 2030 ve výši 42,5 % by však bylo potřeba každoročně zvyšovat podíl v průměru o 3,3 procentního bodu mezi lety 2026 až 2030.

Mezi členskými zeměmi vedlo v roce 2025 Švédsko s podílem 65,4 procenta, kde převažuje energie z pevné biomasy, vodních elektráren a větru. Následovalo Finsko s 53 procenty a Dánsko s 48,2 procenta, jehož energetický mix tvoří především biomasa, vítr a bioplyn.

Nejnižší podíl obnovitelných zdrojů zaznamenaly Belgie s 14,9 procenta, Slovensko s 16,3 procenta a Irsko s 17,2 procenta. Rozdíl mezi nejlepší a nejhorší zemí tak přesahuje padesát procentních bodů.

Vytápění a chlazení se mění pomaleji

Podíl obnovitelných zdrojů ve vytápění a chlazení v Unii dosáhl v roce 2025 hodnoty 27,4 procenta, což je nejvyšší hodnota od začátku sledování v roce 2004, kdy činila 11,7 procenta. Oproti roku 2024 se podíl zvýšil o 0,7 procentního bodu, mírně pod průměrným ročním nárůstem 0,75 procentního bodu za celé sledované období.