Přibližně 70 kilometrů od jihočínského pobřeží u města Jangťiang byla nedávno instalována největší a nejvýkonnější měnící stanice pro offshore větrnou energii na světě. Konstrukce s názvem „Haifeng Heart“ váží 25 000 tun a po zprovoznění by měla ročně dodat šest miliard kilowatthodin elektřiny.

Jak stanice funguje

Měnící stanice shromažďuje střídavý proud z turbín na moři, přeměňuje ho na proud stejnosměrný a přes podmořské kabely ho posílá na pobřeží. Čím dál od pobřeží leží větrné parky, tím větší význam má tato přeměna.

Stanice bude sloužit dvěma větrným parkům státního koncernu China Three Gorges u Jangťiangu, které společně dosahují výkonu zhruba dva gigawatty. Podle státního úřadu pro dohled nad majetkem Sasac jde o první projekt tohoto rozsahu instalovaný na moři, s napětím 500 kilovoltů a přenosovou kapacitou 2000 megawattů.

Konstrukce se skládá ze dvou částí. Plošina o rozměrech přibližně 85 metrů na délku, 82 metrů na šířku a 44 metrů na výšku váží samotná 25 000 tun, ocelový základ zakotvený v mořském dně pak dalších 17 000 tun. Osm masivních pilotů má zajistit stabilitu i při tajfunech, vysokých vlnách a silných proudech, které jsou v Jihočínském moři běžné.

Neobvyklý způsob instalace

Hmotnost plošiny přesáhla nosnost všech čínských jeřábových lodí, proto inženýři zvolili takzvanou metodu podplavání, kterou využívají jen největší offshore stavební projekty ve světě. Poloponorný nákladní transportér Xiang Tai Kou dopravil plošinu na místo a poté ji pomalu posunul nad připravený základ.

Samotná montáž trvala zhruba sedm hodin, předcházelo jí několikadenní sledování počasí, aby stavitelé nalezli časové okno s klidným mořem. Podobné podmínky vyžadují pečlivé plánování, protože chyba při manipulaci s konstrukcí o hmotnosti desítek tisíc tun by mohla ohrozit celý projekt.

Rozvoj čínské větrné energie

Čína dlouhodobě dominuje globální offshore větrné energetice. Koncem roku 2025 na ni připadalo přibližně 48 400 megawattů instalovaného výkonu, tedy více než polovina celosvětové kapacity, před Velkou Británií s 17 000 megawatty a Německem s 9700 megawatty.

Podle deklarace „Beijing Declaration on Wind Energy 2.0“ má roční nově instalovaný výkon větrné energie v Číně do roku 2030 stoupnout na nejméně 120 gigawattů, z toho alespoň 15 gigawattů má připadat na moře. Do konce února 2026 dosáhla podle národního energetického úřadu NEA celková instalovaná kapacita čínské větrné energie zhruba 650 gigawattů, meziročně o téměř 23 procent více.

Měnící stanice zatím není plně v provozu. Před zahájením komerčního fungování musí být položeny podmořské kabely a proběhnou společné testy pobřežních a offshore zařízení, které ověří, zda stanice skutečně dosáhne slibovaného ročního výkonu šesti miliard kilowatthodin.