Severozápadní Středomoří zasáhla v pondělí 29. června vlna veder s teplotou o 5,2 °C nad obvyklým normálem, oznámil Institut mořských věd CSIC v Barceloně.
Proč letošní vedro nemá obdoby
Podle CSIC jde o dosud nejvyšší naměřenou intenzitu vlny veder v této oblasti moře, přičemž rekord souvisí z velké části s horkem, které právě zasáhlo Evropu.
„Průměr této vlny veder je vyšší než jakýkoli jiný, který jsme kdy měli, pokud jde o intenzitu“ — Justino Martínez, výzkumník CSIC a ICATMAR
V regionu Var, na Korsice a v departementu Alpes-Maritimes dosahuje odchylka od sezonního normálu až 6 °C, uvedl Jean-Pierre Gattuso, ředitel výzkumu na CNRS, na stanici BFM Nice Côte d’Azur. Podle něj takto brzký a intenzivní začátek vyvolává obavy z toho, co teplotu moře čeká v srpnu, kdy mořské vlny veder bývají obvykle nejsilnější.
Jak vedro ohrožuje mořské druhy
Opakující se vlny veder podle Gattusa způsobují masivní úhyn méně pohyblivých živočichů, mezi nimi korálů, ústřic, mušlí i mořských ježků, a mezi jednotlivými epizodami nemá biodiverzita čas se obnovit.
Rybář Jean Grogrieff z přístavu v Cannes, kde voda ve středu 1. července dosahovala téměř 28 °C, popisuje, že populace štikozubce obecného klesla desetkrát, zatímco v Středomoří se nově objevují modří krabi, kteří tu dříve nežili.
Vlny veder letos zasáhly téměř celý povrch Středomoří (98 procent) a v červnu padl teplotní rekord s hodnotou 24,34 °C.
Podobný trend hlásí i globální oceány. Podle evropského observatoře Copernicus Marine byl uplynulý červen na povrchu světových oceánů nejteplejší zaznamenaný, s průměrnou teplotou 20,98 °C, čímž vyrovnal dosavadní rekord z června 2024.
Od začátku roku zasáhly mořské vlny veder 82 procent světového oceánu a téměř polovina jeho plochy zaznamenala silné až extrémní horko.
