Evropu zasáhla další vlna veder, která v druhé polovině června přinesla teploty přesahující 40 °C ve Francii a vedla k vyhlášení nejvyšších stupňů výstrah.

Proč za vedry nestojí El Niño

V západní Evropě pokračuje třetí letošní vlna veder. Ve Francii byly ve více než polovině z 96 departementů vyhlášeny nejvyšší výstrahy před extrémními teplotami.

Nejteplejší dny ve Francii byly zatím zaznamenány během vln veder v srpnu 2003 a červenci 2019 s průměrnou teplotou 29,4 °C.

V řadě oblastí teploty překračují 40 stupňů Celsia a noční minima neklesají pod 20 stupňů.

Za příčinu současného počasí někteří komentátoři označují jev El Niño, který americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) na začátku června oficiálně potvrdil v tropickém Pacifiku. Podle odborníků je ale jeho vliv na evropská letní vedra omezený.

Meteorologové upozorňují, že současná situace odpovídá takzvané blokaci proudění v atmosféře, která umožňuje dlouhodobé setrvávání horkého vzduchu nad jednou oblastí. Rekordně vysoké teploty pak zesiluje již oteplené klimatické pozadí.

Kde se El Niño projevuje nejvíce

El Niño vzniká při neobvykle vysoké teplotě mořské hladiny ve východní části Tichého oceánu. Tento přirozený klimatický jev může krátkodobě zvýšit globální teplotu a ovlivnit srážkové poměry v mnoha částech světa.

Nejvýraznější dopady se objevují především v tropech. Vyšší riziko záplav se týká například částí Jižní Ameriky, východní Afriky nebo jihu Spojených států. Naopak v Austrálii, Indonésii a některých oblastech severní části Jižní Ameriky roste pravděpodobnost sucha a lesních požárů.

V Evropě jsou účinky El Niña méně přímé. Britský meteorologický úřad uvádí, že se mohou projevit spíše během podzimu a začátku zimy ve formě mírnějšího, vlhčího a větrnějšího počasí.

Podle klimatoložky Friederike Otto z Imperial College London zvyšuje El Niño průměrnou globální teplotu přibližně o 0,2 stupně Celsia. Lidskou činností způsobené oteplení planety však dosahuje přibližně 1,3 až 1,5 stupně oproti předindustriálnímu období.

Evropa se přitom otepluje rychleji než většina ostatních regionů světa. Teplota na kontinentu vzrostla asi o 2,5 °C oproti předindustriální době, což je více než dvojnásobek současného globálního průměru.