Nové vědecké studie ukazují, že marihuana není bezriziková látka. I občasné užívání v dospívání je spojeno s horším vývojem mozku, vyšším rizikem psychických poruch a slabšími výsledky ve vzdělávání.

„Nenacházíme takovou míru užívání marihuany u dospívajících, při níž bychom nezaznamenali negativní účinky.“ — Ryan Sultan, psychiatr Kolumbijské univerzity

Studie zveřejněná v roce 2025 v časopise JAMA Network Open sledovala přes tisíc dospělých pomocí neuroimagingu. Dlouhodobí uživatelé marihuany vykazovali nižší aktivitu mozku při úkolech zaměřených na pracovní paměť.

Dlouhodobé užívání je také spojeno se strukturálními změnami mozku, včetně změn jeho objemu. Tyto efekty jsou výraznější u lidí, kteří začali užívat marihuanu v dospívání.

Metaanalýza publikovaná v časopise Addiction prokázala změny v oblasti amygdaly — části mozku zapojené do zpracování emocí — u pravidelných uživatelů marihuany.

Dopady na mozek dospívajících

Výzkum Kalifornské univerzity v San Diegu sledoval téměř 11 000 dospívajících. Uživatelé marihuany dosahovali horších výsledků ve verbální paměti, rychlosti zpracování informací i kognitivní kontrole.

Studie zahrnující přes 460 000 dospívajících ve věku 13 až 17 let zjistila, že ti, kdo užívali marihuanu v uplynulém roce, častěji vykazovali příznaky deprese, úzkostných poruch, psychózy a bipolární poruchy.

Vědci upozorňují, že mozek mladého člověka se vyvíjí přibližně do 25 let. THC může ovlivňovat systémy zodpovědné za rozhodování, regulaci emocí a mechanismy odměny.

Začátek užívání před 18. rokem věku výrazně zvyšuje riziko vzniku závislosti. Moderní produkty přitom mohou obsahovat koncentrace THC až 90 %, zatímco v přírodních formách konopí bývají jednotky procent.

Kontext výzkumu a lobistické tlaky

Geografické rozšiřování legalizace marihuany provází její intenzivní propagace jako prostředku pro léčbu bolesti, artritidy, poruch spánku nebo úzkostí. Vědecké závěry ale tento obraz zpochybňují.

V USA zaznamenává největší nárůst užívání marihuany skupina lidí starších 60 let, a to převážně z léčebných důvodů, uvádějí data amerického Úřadu pro boj se zneužíváním návykových látek za rok 2024.

Obsah účinné látky THC se v posledních letech zvýšil. Moderní produkty se liší od dřívějších forem konopí složením i silou účinku. Vyšší koncentrace mohou měnit průběh účinků i jejich délku.

Marihuana se užívá různými způsoby, které ovlivňují nástup i intenzitu účinku. Kouření vede k rychlému nástupu, zatímco požití v potravinách působí pomaleji. Rozdílný způsob užití může ovlivnit i celkové zatížení organismu.

Účinky marihuany se mohou lišit podle individuální citlivosti organismu. Roli hraje věk, tělesná hmotnost i psychický stav uživatele. Stejná dávka tak může u různých lidí vyvolat odlišné reakce.

Kombinace marihuany s jinými látkami může měnit její účinky. Současné užívání s alkoholem nebo léky může zvýšit zátěž pro organismus. Výzkumy proto sledují i tyto souvislosti při hodnocení dopadů.

Neuroimaging je zobrazovací metoda, která umožňuje sledovat strukturu a aktivitu mozku neinvazivně, tedy bez chirurgického zásahu. Vědci ji využívají ke zkoumání změn způsobených například užíváním psychoaktivních látek.

Studie důsledně zohledňovaly sociodemografické faktory, rodinnou historii závislostí i prenatální vlivy. Autoři nicméně připouštějí, že vliv vedlejších faktorů nelze v observačních výzkumech zcela vyloučit, a výsledky tedy popisují statistickou souvislost, nikoli přímou příčinnost.

V Česku patří marihuana s obsahem THC mezi zakázané látky. Pokud má člověk malé množství pro sebe, řeší to úřady jako přestupek a hrozí pokuta. Při pěstování ve větším rozsahu nebo prodeji už může jít o trestný čin se soudem a vězením.