Častá konzumace slazených a energetických nápojů souvisí s vyšším rizikem deprese a úzkosti, ukazuje analýza 59 studií čínské Jilin University. Káva se naopak pojí s nižším rizikem deprese.

Jak výzkumníci data zpracovali

Výzkumný tým čínské Jilin University shromáždil data z 59 dílčích studií a výsledky zveřejnil v odborném časopise Depression and Anxiety. Analýza zahrnuje více než 2 miliony lidí z 22 zemí.

Většinu dat tvořily průřezové studie, tedy jednorázová zjišťování, kolik lidé pijí a jak se psychicky cítí. Výzkumníci sledovali depresivní příznaky, úzkostné poruchy a stres.

Zkoumali nealkoholické nápoje: nápoje slazené cukrem i uměle, bubble tea, kávu, čaj, perlivé nápoje, limonády, ovocné šťávy a energetické nápoje.

Které nápoje souvisejí s depresí

Lidé, kteří často pijí komerční osvěžující nápoje, měli podle analýzy o 18 procent vyšší riziko depresivních příznaků. Častěji se u nich objevovaly také úzkostné stavy.

Nejsilnější statistickou souvislost s depresí vykázal bubble tea. Perlivé nápoje včetně koly se pojily s výrazně vyšší pravděpodobností depresivních příznaků. Podobně výrazný záporný vztah k duševnímu zdraví měly slazené, uměle oslazené a energetické nápoje.

U bubble tea a perlivých osvěžujících nápojů zjistili výzkumníci také souvislost se zvýšenými příznaky úzkosti.

Káva jako jediný nápoj s ochranným efektem

Káva byla jediným zkoumaným nápojem s ochranným účinkem. Lidé, kteří ji pijí pravidelně, měli o zhruba 13 procent nižší riziko deprese. Vliv na úzkostné příznaky se neprokázal.

Výzkumníci předpokládají, že za pozitivním vlivem na náladu a duševní zdraví stojí antioxidanty a flavonoidy obsažené v kávě.

Omezení studie a limity závěrů

Studie neprokazuje příčinu a následek. Z dat nelze určit, zda limonády skutečně způsobují depresi, nebo zda lidé s psychickými potížemi sahají po silně slazených nápojích častěji.

Výsledky mohou mírně zkreslit také málo spánku, kouření nebo nedostatek pohybu. Účastníci navíc odhadovali svou spotřebu sami, což bývá nepřesné.

Autoři studie uvádějí, že k formulování konkrétních výživových doporučení pro psychiku jsou nutná další dlouhodobá pozorování. Duševní zdraví podle nich ovlivňují i genetika, spánek, pohyb a sociální faktory.