Kardiolog Nana Bimpong-Buta z Bochumi v rozhovoru k nové knize Strong Heart doporučuje pro zdravé srdce pravidelný pohyb, sedm až devět hodin spánku a zvládání stresu.
Proč je chronický stres rizikem pro srdce
Podle Nany Bimpong-Buty působí chronický stres často jako zesilovač dalších rizikových faktorů. Kdo je dlouhodobě pod tlakem, hůř spí, méně se hýbe, nevhodněji se stravuje a méně vnímá varovné signály těla.
„Chronický stres se podle mě stále podceňuje.“ — Dr. Nana Bimpong-Buta, kardiolog z Bochumi.
Syndrom takotsubo, označovaný také jako syndrom zlomeného srdce, postihuje převážně ženy po menopauze. Silná tělesná, především však emoční zátěž při něm může vyvolat výrazné selhání funkce srdečního svalu.
Takotsubo se projevuje bolestí na hrudi a dušností jako infarkt, k tomu přistupují změny na EKG a výrazně zvýšené srdeční laboratorní hodnoty.
Stres a úzkost mohou podle Bimpong-Buty vyvolat bušení srdce, tlak na hrudi i dušnost, stejné potíže ale provázejí akutní srdeční onemocnění. Nové, silné či neobvyklé obtíže proto doporučuje nechat vyšetřit, při akutních závažných potížích volat záchrannou službu.
Které hodnoty by měl znát každý
Lékař doporučuje znát své hodnoty: krevní tlak, hladinu cukru v krvi či HbA1c a krevní tuky, zejména LDL cholesterol. K tomu patří kouření, pohyb, hmotnost, spánek, stres a rodinná anamnéza.
Krevní tlak by se měl podle něj pravidelně kontrolovat i u mladších dospělých. Strukturovanější prevenci doporučuje nejpozději od středního věku, při rodinné zátěži nebo rizikových faktorech výrazně dříve.
Ateroskleróza není jen nadbytek tuku v cévách. LDL cholesterol má podle lékaře zásadní příčinnou roli, vznik plátu je ale zároveň zánětlivý proces v cévní stěně. Měkké pláty se mohou protrhnout a vést k infarktu či mrtvici.
Kolik pohybu a spánku srdce potřebuje
Dospělým lékař doporučuje alespoň zhruba 30 minut mírného pohybu denně, pět dní v týdnu, například svižnou chůzi nebo jízdu na kole. Při vyšší intenzitě stačí méně času, k tomu nejméně dva dny posilování.
Důležitější než druh sportu je podle něj pravidelnost a pohyb v každodenním životě, třeba schody místo výtahu.
Většině dospělých vyhovuje sedm až devět hodin spánku, důležitá je i kvalita a pravidelnost. Dlouhodobý nedostatek spánku nebo špatný spánek může nepříznivě ovlivnit krevní tlak, metabolismus, stresové hormony a zánětlivé procesy.
Chytré hodinky a prsteny mohou podle kardiologa pomoci, pokud se berou jako pomocník, ne jako lékař. Užitečné jsou dlouhodobé změny klidového tepu, údaje o pohybu a spánku i upozornění na poruchy rytmu.
Jednokanálový záznam EKG může lékaři pomoci při opakovaném bušení srdce. U variability srdeční frekvence (HRV) sleduje trendy, jednotlivé hodnoty by se podle něj přeceňovat neměly.
Na závěr rozhovoru lékař jmenuje tři změny: jednoduchý pohyb a stravu s ovocem a zeleninou, znalost vlastních rizikových faktorů a péči o vztahy s lidmi, kteří dělají dobře.
