Americká armáda stáhla z britské základny Fairford všech dvanáct bombardérů B-1B Lancer. Íránské útoky zároveň poškodily americká zařízení v Perském zálivu a část hlavních základen učinily neobyvatelnými.

Jak se mění rozmístění amerických sil

Bombardéry B-1B nyní musí startovat přímo z USA nebo ze základny Diego Garcia v Indickém oceánu. Prezident Donald Trump hovořil o „přímé hrozbě“ ze strany Íránu, viceprezident JD Vance o „nejvyšší možné míře opatrnosti“.

Kdy a zda se bombardéry vrátí do Evropy, není jasné. Stažení zapadá do širšího vzorce, v němž USA opouštějí stále více zahraničních základen.

„Spojené státy právem nemluví o ústupu, ale o strategickém přerozdělení.“ — Klemens Fischer, profesor mezinárodních vztahů a geopolitiky na Univerzitě v Kolíně nad Rýnem.

V Kuvajtu zabily íránské rakety při útoku na Port Shuaiba šest amerických vojáků a zničily tamní operační středisko armády. V Kataru Írán zasáhl velitelství letectva na základně Al-Udeid, v Bahrajnu hlavní budovu Páté flotily, v Saúdské Arábii základnu Prince Sultan.

Řada z 13 hlavních amerických základen v regionu se označuje za neobyvatelnou. Podle zdrojů z Pentagonu, které cituje deník New York Times, by byla obnova místy příliš nákladná. Některá místa přesto částečně obnovila provoz.

Ze Sýrie americká armáda odešla podle plánu na začátku letošního roku, z Iráku odjeli poslední vojáci koncem září. Trump chce stejně jako jeho předchůdci přesunout vojenský důraz z Evropy a snížit tam počty vojáků.

Kolik vojáků USA stále mají

Americká armáda má podle Fischera více než 1,3 milionu aktivních vojáků, odchody ze Sýrie a Iráku se proto týkají jen velmi malého podílu. Nový důraz podle něj leží na Pacifiku, kde je snazší i logistika.

Případné odchody z Perského zálivu podle Fischera také nejsou skutečným ústupem, protože jde o jednotky nasazené pro tuto válku. Které síly v regionu po jejím skončení zůstanou, zatím není rozhodnuto.

Jak na přesuny reagují Írán a Evropa

Írán si podle Fischera zatím nemůže oddechnout, protože dokud trvá válečný stav, budou USA vůči Teheránu udržovat přítomnost. Z ruského pohledu je odsun z Evropy pozitivní, v Evropě ale zůstává dost sil, aby Rusku v jeho současném stavu odolaly.

Pro Evropu by odchod amerického personálu znamenal vojenské oslabení, protože s lidmi odcházejí i jejich schopnosti. Trump by podle Fischera mohl stažením z Evropy částečně splnit předvolební slib, odchod ze Zálivu by obhajoval hůř.