Nekvalitní spánek se podle odborníků stává stále častějším problémem. Varovné signály chronického vyčerpání zkoumal spánkový expert André Alesi.

Poruchami spánku trpí přibližně 1,7 milionu lidí ve Švýcarsku. Problém se přitom podle odborníků zhoršuje vlivem stresu, práce na směny a nadměrného používání digitálních technologií.

„Usnout do minuty není superschopnost. To je klinické vyčerpání.“
— André Alesi, spánkový expert

Zdravé usínání obvykle trvá 10 až 20 minut. Okamžité usnutí může podle Alesiho znamenat dlouhodobý nedostatek spánku. Varovným signálem je i noční probuzení se silným pocením, které souvisí s hormonální reakcí organismu na stres.

Po zhasnutí světla se mnoha lidem v hlavě rozběhnou vtíravé myšlenky. Podle odborníka jde často o důsledek nevyřešeného stresu. Potřeba zapnuté televize, hudby nebo bílého šumu může naopak ukazovat, že nervový systém nedokáže sám přejít do klidového režimu.

Dalším varováním je náhlý příval energie ve večerních hodinách. Organismus podle Alesiho reaguje zvýšenou produkcí stresových hormonů. Noční bdělost spojená s pocitem produktivity pak nemusí znamenat přirozený chronotyp, ale spíše chronické přetížení.

Únava přetrvávající i po dlouhém spánku může naznačovat nízkou kvalitu spánkových cyklů. Odkládání spánku kvůli procházení sociálních sítí je podle odborníků dalším faktorem, který narušuje přirozený spánkový rytmus.

Rostoucí problém moderní společnosti

Poruchy spánku jsou častější i v Evropě. Nedostatek kvalitního spánku zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, obezity i psychických potíží. Pravidelný spánek patří mezi základní faktory dlouhodobého zdraví podobně jako strava nebo pohyb.

Co může pomáhat

Ranní denní světlo pomáhá nastavit vnitřní biologické hodiny. I zatažené počasí poskytuje výrazně více světla než běžné domácí osvětlení. Odborníci zároveň doporučují nekontrolovat v noci čas a omezit používání telefonu v ložnici, protože modré světlo potlačuje tvorbu melatoninu.

Co je spánek

Spánek je komplexní biochemický a neurologický proces, během kterého mozek reguluje hormony, obnovuje nervové buňky a třídí informace získané během dne. Klíčovou roli hrají zejména melatonin, který řídí usínání, a kortizol, který ovlivňuje probouzení.

Nedostatek kvalitního spánku narušuje imunitní systém, zvyšuje hladinu stresových hormonů a dlouhodobě ovlivňuje metabolismus i kognitivní výkon.

Kontext: Cirkadiánní rytmus je 24hodinový biologický cyklus, který řídí spánek a bdění a reaguje především na světlo.

Pokud potíže se spánkem trvají déle než tři týdny, doporučují odborníci vyhledat lékaře nebo spánkovou ambulanci. Změna spánkových návyků může předejít dlouhodobým zdravotním komplikacím.