Lidé se dnes celosvětově dožívají vyššího věku než dříve, ale více let tráví v nemoci. Podle analýzy zveřejněné v srpnovém vydání odborného časopisu The Lancet Public Health vzrostl takzvaný morbidity gap mezi lety 1990 a 2023 z 8,8 na 10,7 roku.
Co způsobuje nárůst nemocných let
Za rostoucí rozdíl mezi délkou života a délkou zdravého života stojí podle studie především problémy s látkovou výměnou. Vysoká hladina nalačno měřeného krevního cukru a vysoký index tělesné hmotnosti patří mezi hlavní rizikové faktory ztráty zdravých let života na celém světě.
Špatně nastavený metabolismus cukrů podle autorů studie nepředstavuje jen riziko úmrtí, ale hlavní příčinu desetiletí strávených s omezením. V zemích s vysokými příjmy a vysokým sociodemografickým indexem k tomu přispívá i kouření tabáku.
Podstatná část zátěže ale nesouvisí s nemocemi ohrožujícími život. Bolesti zad, deprese, úzkostné poruchy, pády nebo věkem podmíněná ztráta sluchu a zraku odpovídají za zhruba 57 procent všech let strávených ve špatném zdraví. Tyto potíže podle výzkumníků často začínají už v raném dospělém věku a provázejí člověka celý zbytek života.
Investice do rehabilitace a včasného používání pomůcek, jako jsou naslouchátka, mohou podle autorů zabránit desetiletím strávaným s mírným zdravotním omezením. Lidé, kteří lépe slyší a pohybují se bez bolesti, zůstávají déle sociálně aktivní.
Pohyb jako ochrana mozku
Fyzická aktivita patří podle dlouhodobých studií mezi nejsilnější nástroje proti kognitivnímu úpadku a demenci. Roli hraje nejen délka pohybu, ale hlavně jeho intenzita – rychlá chůze nebo intenzivní aerobní trénink snižují riziko demence výrazněji než pomalá procházka.
Optimem pro ochranu neuronálních sítí je podle studií zhruba 20 MET-hodin týdně, což odpovídá přibližně 2,5 až 3 hodinám intenzivního běhu. Měřitelný přínos pro zdraví mozku má i pravidelný silový trénink v rozsahu nad 30 minut týdně.
Zuby, cukrovka a duševní zdraví
Studie upozorňuje také na spojitost mezi parodontitidou a cukrovkou 2. typu, které se podle výzkumníků vzájemně zhoršují. Lidé s těžkým zánětem dásní mají až o 25 procent vyšší riziko nově vzniklé cukrovky, zatímco úplná ztráta zubů je spojena s o 30 procent vyšším rizikem nové diagnózy.
Druhou nejčastější příčinou morbiditní mezery jsou celosvětově deprese a úzkostné poruchy. Chronický hluk z dopravy nad 60 decibelů zvyšuje riziko emočních potíží zejména u dětí, proto autoři doporučují klidné prostředí ke spánku a ochranu proti hluku jako součást zdravotní prevence.
Podle výzkumu by teoreticky bylo možné předejít více než 37 procentům případů demence ovlivněním šestnácti rizikových faktorů, mezi něž patří především deprese, infekce a kardiovaskulární onemocnění.
Prevence místo prodlužování života
Studie posouvá pozornost od otázky, kolika let se lidé dožijí, k otázce, jak dlouho zůstávají pohybliví, výkonní a soběstační. Mezi klíčová opatření patří pravidelný pohyb a silový trénink, kontrola hmotnosti a hladiny cukru v krvi, ukončení kouření i včasné vyšetření sluchu.
Podle autorů by zdravotnické služby měly vedle klesající úmrtnosti sledovat i počet let strávených ve špatném zdraví. Za klíčové nástroje označují prevenci, rehabilitaci, asistivní technologie, péči o duševní zdraví a léčbu chronických onemocnění.
