Rusko pohrozilo „systematickými“ údery na Kyjev a vyzvalo zahraniční velvyslanectví k evakuaci. V neděli město zasáhla hypersonická raketa Oreshnik — dva lidé zemřeli, desítky byly zraněny.

Rusko útočí na Kyjev po dronové ofenzivě Ukrajiny

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo plány na opakované údery na Kyjev, zaměřené na výrobní zázemí dronů a „centra rozhodování.“ Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov varoval amerického státního tajemníka Marca Rubia telefonicky a požádal o evakuaci diplomatů z Kyjeva.

„Nebezpečí těchto válek spočívá v hrozbě eskalace do něčeho nového.“ — Marco Rubio, státní tajemník USA

Jako důvod posloužil útok ukrajinského dronu z 22. května na studentskou kolej ve východní Ukrajině pod ruskou okupací, při němž zahynulo podle Moskvy 21 lidí. Putin nařídil odvetu v podobě masivního raketového útoku na Kyjev a okolí.

Rusko v téže době zveřejnilo seznam evropských závodů, které se podle Moskvy podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Ruská zahraniční rozvědka varovala pobaltské státy, že členství v NATO je neochrání před odvetou, pokud umožní Ukrajině útočit ze svého území.

Frontová linie se zastavila, Ukrajina zasahuje hluboko do Ruska

Ruský postup podél více než 1 000 kilometrů dlouhé frontové linie se v posledních týdnech téměř zastavil. Ukrajinské síly zaútočily zpět a část území znovu získaly.

Washington-based Institut pro studium války uvedl, že „charakter války se přiklání ve prospěch ukrajinských sil.“ Rusko přitom stále nedosáhlo svého deklarovaného cíle — plného ovládnutí Doněcké oblasti.

Dronový útok na moskevské předměstí zabil v květnu tři lidi a ukázal, že ani hustě chráněná Moskva není zcela imunní vůči ukrajinskému dosahu. Putin omezil tradiční přehlídku 9. května právě kvůli obavám z dronů.

Ruský zákonodárný sbor schválil zákon, podle nějž si banky musí hradit instalaci systémů rušení dronů ve vlastních objektech samy — bez podpory armády.

Ruská ekonomika stagnuje, Putinova podpora klesá

Ruská ekonomika přestala těžit z počátečního impulzu masivních vojenských výdajů. Vláda zvýšila daně a zvýšila vnitřní dluh, aby udržela rozpočtový schodek pod kontrolou.

Analytik Nigel Gould-Davies z londýnského Mezinárodního institutu pro strategická studia popsal situaci jako „dvojí ekonomiku: přehřátou vojenskou výrobu a stagnaci civilního sektoru.“ Zároveň upozornil, že Rusko zřejmě přichází o více vojáků, než kolik jich dokáže naverbovat.

Putinovy průzkumy oblíbenosti zaznamenaly na začátku jara pokles. Státem řízený průzkum zaznamenal mírný nárůst v květnu, ale agentura tehdy změnila metodiku — přešla na osobní rozhovory. Řada pozorovatelů pochybuje o věrohodnosti těchto čísel.

IT podnikatelka Natalja Kasperská, dosud loajální Kremlu, ostře zkritizovala blokování mobilního internetu a pokusů o znemožnění virtuálních privátních sítí. Omezení podle ní způsobují technologickému sektoru masivní škody.

Dmitrij Poljanskij, ruský vyslanec při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, prohlásil: „Jsme velmi, velmi blízko přímé vojenské konfrontaci.“