Protesty kvůli životním nákladům, drahému bydlení a stavu škol zasáhly o víkendu Francii, Itálii, Španělsko, Portugalsko a Albánii. Na ulice vyšly stovky tisíc lidí, část demonstrací skončila násilím.
Kde protesty probíhaly
Největší demonstrace se konaly ve Francii, kde o víkendu pochodovalo více než 500 000 lidí. Většina protestovala pokojně, část lidí však rabovala obchody, zapalovala radnice a napadala policisty.
Tisíce lidí vyšly v sobotu do ulic také v Portugalsku. Protestovali proti prudce rostoucím cenám bydlení a proti životním nákladům.
„Lidé protestují kvůli životním nákladům (…), ale hlavně kvůli nákladům na bydlení“ — Miranda Sarmento, ministr státu a financí Portugalska.
Španělské protesty za dostupné bydlení začaly v září poté, co byla vystěhována 87letá Maricarmen Abascal. Investiční fond jí předtím zvýšil nájem o 230 procent a žena o dva týdny později zemřela.
V Albánii protestující kritizovali špatné podmínky na univerzitách a vysoké školné a žádali demisi premiéra Ediho Ramy. Někteří házeli na policisty zápalné lahve a zapalovali auta i odpadkové koše.
V Miláně skončil sobotní pochod kvůli životním nákladům násilím. Demonstranti útočili na policisty kameny a dlažebními kostkami a zapalovali barikády.
Války v Íránu a na Ukrajině výrazně zvýšily ceny nafty. Andrew Kenningham z Capital Economics uvedl, že jediná spouštěcí příčina nepokojů neexistuje a nárůst cen energií je menší než v roce 2022, kdy srovnatelné násilné protesty nevypukly.
Příčiny násilí ve Francii
Francouzské demonstrace začaly v září, když středoškoláci kritizovali špatný stav škol, včetně nevyhovujícího vybavení a nedostatku učitelů. Protesty se od té doby rozšířily na nespokojenost s životní úrovní a veřejnými službami.
Eskalaci násilí vysvětluje Douglas Yates, profesor American Graduate School v Paříži, souhrou tří faktorů: inflace, požadavků studentů a blížících se prezidentských voleb v roce 2027.
Opoziční strany se podle Yatese snaží před volbami využít rostoucí nespokojenost veřejnosti s prezidentem Emmanuelem Macronem.
Ekonomická situace Francie
Ve druhém čtvrtletí 2026 vzrostla ve Francii nezaměstnanost podle statistického úřadu Insee na 8,3 procenta, což představuje 2,7 milionu lidí. Mezi lidmi ve věku 15 až 24 let dosáhla 21,6 procenta.
Premiér Sébastien Lecornu navrhl rozpočet na rok 2027, který má snížit deficit, letos odhadovaný na 5,4 procenta HDP. Počítá se zmrazením indexu platů ve státní správě a zpřísněním proplácení nemocenské.
Výnosy francouzských státních dluhopisů v pondělí vzrostly a euro oslabilo, protože nepokoje zvýšily obavy investorů z francouzského dluhu a rozpočtu.
