Studie v časopise Journal of Happiness Studies zjistila, že pozitivní zážitky z dětství, jako je citlivá péče rodičů či volná hra, souvisejí s lepším blahobytem v dospělosti ve Spojených státech, Británii i Japonsku.

Jak výzkum probíhal

Studii zveřejněnou 30. září 2026 vedl Eugene Malthouse z Univerzity v Nottinghamu. Autoři oslovili 1 401 účastníků ve věku 18 až 34 let ze Spojených států, Británie a Japonska.

Účastníci v ověřených dotaznících zpětně hodnotili své dětství od 0 do 18 let a popsali současný blahobyt, tedy zdraví, štěstí, životní spokojenost, kvalitu vztahů a mezilidskou důvěru.

Studie vychází z teorie vyvinutého hnízda, souboru pečovatelských postupů, které autoři označují za univerzální pro lidský druh. Patří k nim láskyplný tělesný kontakt, citliví pečovatelé, podpůrné sociální prostředí, volná hra a pozitivní citové klima doma.

Podle teorie se lidská miminka vyvinula tak, že tuto péči očekávají. Postupy sahají více než 30 milionů let do historie sociálních savců a jsou doloženy u společností lovců a sběračů po celém světě.

„Prostředí, v nichž jsme se vyvíjeli jako druh, se velmi liší (…)“ — Eugene Malthouse, výzkumník Univerzity v Nottinghamu.

Jaké výsledky studie přinesla

Výsledky byly shodné ve všech třech zemích, a to i po zohlednění příjmů, vzdělání a socioekonomického postavení rodiny v dětství.

Exploratorní faktorová analýza rozdělila zážitky z dětství do dvou faktorů. Pozitivní zahrnuje příznivé citové klima, láskyplný kontakt, citlivou péči, sociální začlenění a hru, negativní nepříznivé klima a tělesné tresty.

Oba faktory souvisely s ukazateli dospělého blahobytu samostatně. Pozitivní zážitky měly zpravidla silnější vazbu než negativní, a to u osobní pohody i kvality sociálních vztahů.

Nejkonzistentněji se s dětstvím s vyšší mírou „hnízdění“ pojila obecná důvěra v druhé lidi. Na desetibodové škále vzrostla o 0,70 až 1,14 bodu za každý bod indexu hnízdění.

Souvislost s dřívějším výzkumem

Zkoumání pozitivních zážitků z dětství si získalo větší váhu vedle klasického studia nepříznivých zážitků z dětství. Studie k této oblasti přidává mezikulturní srovnání tří zemí.

Bethell a spolupracovníci v roce 2019 v časopise JAMA Pediatrics doložili, že pozitivní zážitky souvisejí s nižší pravděpodobností deprese. Malthouseho tým tuto linii rozšiřuje o mezikulturní rozsah.

Ekonomické hry bez souvislosti

Studie měřila také prosociální chování v incentivizovaných ekonomických hrách, konkrétně v Důvěrové hře, Diktátorské hře a Hře o veřejné statky. Souvislost s prožitým hnízdem v dětství se neprokázala.

Autoři navrhují vysvětlení, že dotazníky zachycují stabilnější osobnostní rysy, zatímco hry měří přechodné stavy v abstraktních situacích, které v běžném životě nejsou obvyklé.