Kolik hodin spánku denně skutečně potřebujeme? Vědecký výzkum ukazuje, že často zmiňovaných osm hodin není univerzálním pravidlem a optimální délka spánku se u jednotlivých lidí liší.

Doporučená délka spánku podle věku

Pro zdravé dospělé platí jako orientační hodnota sedm až devět hodin spánku za noc. K tomuto závěru dospěl po vyhodnocení vědecké literatury odborný panel National Sleep Foundation.

Podobné doporučení vydává i American Academy of Sleep Medicine společně se Sleep Research Society, které dospělým doporučují spát pravidelně minimálně sedm hodin. Konkrétní potřeba nad tento rámec závisí na věku, genetických predispozicích a zdravotním stavu.

Spánková potřeba se výrazně mění s věkem. Novorozenci podle doporučení National Sleep Foundation potřebují 14 až 17 hodin spánku denně, teenageři osm až deset hodin, zatímco lidé nad 65 let přibližně sedm až osm hodin.

Rizika nedostatku i přebytku spánku

Krátkodobý nedostatek spánku se projevuje únavou, potížemi se soustředěním a sníženou výkonností. Rozsáhlá systematická přehledová studie s daty od více než pěti milionů lidí zjistila u krátké délky spánku zvýšené riziko obezity, cukrovky, vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních onemocnění.

Studie publikovaná v časopise Nature porovnávala vliv delší doby bdění na psychomotorickou výkonnost s účinky alkoholu a zjistila výrazná zhoršení. Tvrzení, že 24 hodin bez spánku odpovídá jednomu promile alkoholu v krvi, je podle odborníků příliš zjednodušující, protože nedostatek spánku a alkohol působí na organismus odlišně.

Zajímavým zjištěním je, že zvýšené zdravotní riziko se objevuje nejen u krátkého, ale i u dlouhého spánku. Metaanalýza z roku 2025, která shrnula 79 kohortových studií, ukázala, že spánek kratší než sedm hodin souvisel s o 14 procent vyšší úmrtností ve srovnání se sedmi až osmi hodinami. Při devíti a více hodinách spánku byla úmrtnost vyšší o 34 procent.

U dlouhého spánku je ale obtížné určit směr příčinné souvislosti. Neobvykle dlouhá doba spánku může být spíše příznakem jiného zdravotního problému, jako je deprese nebo onemocnění, než jeho příčinou.

Kdy vyhledat lékaře

Pozornost si zaslouží situace, kdy se spánková potřeba výrazně změní nebo přetrvává únava i po dostatečně dlouhém spánku. Pokud člověk pravidelně spí velmi dlouho a přesto se necítí odpočatý, případně potřebuje výrazně více spánku než dříve, měl by příčiny nechat vyšetřit lékařem.

Za těmito příznaky mohou stát poruchy spánku, vedlejší účinky léků nebo tělesná či psychická onemocnění. Vhodným způsobem, jak zjistit vlastní spánkovou potřebu, je několik dní bez budíku, například během dovolené, kdy člověk chodí spát v podobnou dobu a vstává přirozeně po probuzení.

Po několika dnech takového pozorování lze obvykle rozpoznat, při jaké délce spánku se člověk cítí ráno odpočatý a přes den výkonný. Tato individuální hodnota poskytuje spolehlivější vodítko než paušální představa, že každý potřebuje přesně osm hodin spánku.