Osm hodin spánku se dlouho považovalo za ideální normu pro dospělé. Nový výzkum ale naznačuje, že přirozená potřeba spánku může být výrazně nižší, kolem 6,4 hodiny.
Co ukázal výzkum lovců a sběračů
Mezinárodní tým vědců se zaměřil na společnosti lovců a sběračů, jejichž způsob života se nejvíce blíží životu našich předků. Zkoumal obyvatele Tanzanie, Namibie a Bolívie, kteří žijí bez umělého osvětlení, smartphonů a hlukové zátěže typické pro moderní města.
Výsledky shrnuté v odborném časopise Brain Medicine ukázaly, že tito lidé spí v průměru 6,4 hodiny denně, s rozpětím od 5,7 do 7,1 hodiny. Vědci přitom u nich nezaznamenali žádné kompenzační zdřímnutí přes den, což naznačuje, že tato délka spánku jim dostatečně stačí.
Zkoumaný vzorek má ovšem omezení. Výzkumníci upozorňují, že o zdravotním stavu sledovaných lidí je známo jen málo, a nelze proto přesně určit, jak tento faktor spánek ovlivňuje.
Optimální délka podle dalších studií
Podobné závěry přinesly i další výzkumy zaměřené na industrializované společnosti, které zpracoval web The Conversation. Pokud se optimální spánek definuje jako doba spojená s nejlepším zdravím, mnohé rozsáhlé studie ukazují na hodnotu pod osm hodin.
Jedna z aktuálních studií využila mozkové a tělesné skeny i molekulární měření ke sledování souvislosti spánku se stárnutím jednotlivých orgánů. Jako optimální délku spánku určila rozmezí 6,4 až 7,8 hodiny, v závislosti na pohlaví a konkrétním sledovaném orgánu.
Proč univerzální norma neplatí
Řada výzkumů zároveň potvrdila, že zdraví škodí jak nedostatek, tak nadbytek spánku. Tato zjištění zpochybňují představu, že by osm hodin spánku bylo optimálních pro každého člověka bez rozdílu.
Odhady průměrné potřeby spánku navíc vycházejí ze statistických průměrů, přičemž „průměrný člověk“ ve skutečnosti neexistuje. Lidé stejného pohlaví a věku mohou mít zcela odlišné nároky na délku odpočinku.
Pravidlo osmi hodin proto podle vědců zjednodušuje realitu, protože potřeba spánku i preferovaný čas usínání a probouzení se mezi jednotlivci výrazně liší.