Koncentrace pouštního prachu v Evropě roste, ukazuje nová studie Institutu Paula Scherrera. Nejvíc zasažený je jih kontinentu, kde prach ovlivňuje zdraví obyvatel i účinnost solárních elektráren.
Metodika mezinárodního výzkumu
Vědci ze švýcarského Institutu Paula Scherrera (PSI) zpracovali data z více než 100 měřicích stanic rozmístěných po celé Evropě za posledních deset let. Výsledky kombinovali s umělou inteligencí a zveřejnili je v odborném časopise Nature.
„Jde o nárůst mezi 10 a 25 procenty znečištění prachem“ — Kaspar Dällenbach, vedoucí projektu Institutu Paula Scherrera.
Podle studie dosahuje průměrná koncentrace pouštního prachu na jihu Evropy 5,3 mikrogramu na metr krychlový, zatímco ve střední a severní části kontinentu jde jen o 2,1 mikrogramu. Celkový nárůst za posledních deset let činí přibližně půl mikrogramu na metr krychlový.
Pro odlišení pouštního prachu od jiných částic ve vzduchu použili vědci jako ukazatel koncentraci hliníku. Hlavní autor studie Petros Vasilakos z PSI uvedl, že chemická analýza umožňuje s velkou přesností určit původ částic naměřených u země.
Tým doplnil data o vzorky ledových jader z lokality Colle Gnifetti na švýcarsko-italské hranici. Ty ukazují, že koncentrace pouštního prachu se v této oblasti během posledních 150 let industrializace více než zdvojnásobila.
Na výzkumu spolupracovalo přes 50 odborníků z různých zemí a využívala se také panevropská síť ACTRIS, která sdružuje dlouhodobé záznamy o aerosolech, oblacích a stopových plynech.
Příčiny nárůstu prachu v Evropě
Studie označuje za jednu z příčin postupné vysychání pouště Sahara v severní Africe. Zároveň poukazuje na změny v atmosférické cirkulaci, které přinášejí do Evropy silnější větry z tohoto regionu.
Vasilakos upřesnil, že počet bouří přenášejících prach ze Sahary a Arabské pouště se reálně nezvýšil, ale během sledovaných deseti let zesílily, a proto do Evropy nyní přenášejí více prachu než dříve.
Dällenbach zároveň dodal, že podle současných poznatků týmu k nárůstu prachu přispívají i emise skleníkových plynů způsobené lidskou činností a s nimi spojené globální oteplování, které vede k sušším podmínkám a rozšiřování pouští.
Nejvíc zasažené oblasti a zdraví lidí
Nejvyšší expozici zaznamenali vědci od Řecka přes Itálii, Španělsko až po Portugalsko. Zvýšené hodnoty se objevily také v západní Francii, kam se saharský prach dostává přes Atlantik.
Imad El Haddad, spoluautor studie z PSI, vysvětlil, že vzduchové masy ze Sahary obvykle míří do Atlantiku a poté stáčejí k severu směrem k západní Evropě.
Mezi možné dlouhodobé zdravotní dopady studie řadí pneumokoniózu, astma a chronickou bronchitidu, jejich potvrzení by ale vyžadovalo rozsáhlé a dlouhodobé epidemiologické studie. Za doloženější efekt označuje krátkodobý nárůst úmrtnosti na srdeční a dýchací potíže v dnech s vysokou koncentrací prachu.
Nasbíraná data mohou posloužit jako podklad pro další výzkum dlouhodobých zdravotních dopadů. Studie zároveň zmiňuje možnost vzniku varovných systémů pro lidi s citlivými plícemi nebo chronickými respiračními potížemi.
