Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil prověrku evropských spojenců v NATO a její výsledek spojil s rozsahem americké přítomnosti v Evropě. Setrvání amerických sil tak může záviset na hodnocení Pentagonu.

Šest měsíců na prokázání výkonu

Hegseth dal evropským členům aliance lhůtu zhruba šesti měsíců, během níž Pentagon posoudí jejich výkonnost. Na výsledek navázal otázku přítomnosti amerických jednotek v Evropě i amerických příspěvků do NATO.

Na čtvrtečním jednání ministrů obrany v Bruselu označil alianci za papírového tygra a chování spojenců za ostudné. Kritizoval také, že příliš mnoho zemí selhalo při testu prezidenta Donalda Trumpa, který chtěl využít jejich základny v Evropě k úderům na Írán.

Hegseth se mnoha jednání NATO neúčastní a čtvrteční schůzku opustil dříve. Jeho první velký projev ke spojencům zazněl v únoru 2025.

Příspěvky USA do společného rozpočtu, z něhož NATO financuje své ústředí a další zázemí, podle ministra závisí na tempu zbrojení spojenců.

„Kde ostatní spojenci neutrácejí naléhavě, naše příspěvky půjdou dolů.“ — Pete Hegseth, ministr obrany USA

Náplň prověrky zůstává nejasná

Co přesně bude prověrka obnášet, není jasné. Podle Hegsetha má trvat až šest měsíců, případně méně, a zapojit americké velitele, členy Kongresu i samotné spojence.

Cílem má být zajistit, aby Evropa převzala hlavní odpovědnost za vlastní obranu. Některé země podle ministra projdou s vyznamenáním, jiné neuspějí.

Generální tajemník NATO Mark Rutte bližší podrobnosti uvést nedokázal. Více se podle svých slov může dozvědět příští týden ve Washingtonu.

Čísla ukazují růst výdajů

Evropští spojenci a Kanada podle Rutteho vynaloží v roce 2025 o více než 90 miliard dolarů víc než v roce 2024. Jde zhruba o dvacetiprocentní nárůst obranných výdajů.

Na loňském summitu se spojenci dohodli zvýšit obranné rozpočty na úroveň USA v poměru k hrubému domácímu produktu. Další summit aliance se uskuteční v Turecku 7. a 8. července.

Evropští důstojníci dnes zastávají více velitelských pozic v NATO. Spojenci zároveň převzali koordinaci dodávek zbraní a peněz Ukrajině poté, co se Trumpova administrativa stáhla.

Část evropských zemí a Kanada nakupují za miliardy protivzdušné systémy v USA, které darují Ukrajině. Válku Ukrajiny s Ruskem vnímají jako existenční hrozbu pro Evropu.

Seznam priorit spojenci rozvíjejí od ruské plné invaze na Ukrajinu v roce 2022. Zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl zaútočit jinde v Evropě před koncem desetiletí, zejména pokud porazí Ukrajinu.

Rachel Ellehuusová, generální ředitelka institutu Royal United Services Institute a bývalá vysoká americká poradkyně v NATO, uvedla, že rozmístění sil by mělo vycházet z analýz hrozeb a vojenského plánování, nikoli sloužit jako odměna či trest.