Vědci zkoumali stravovací návyky v souvislosti se vznikem pozdější demence
8. dubna 2026 vyšel v časopise Neurology článek o souvislosti mezi preferovaným druhem potravin a rizikem demencí. Výzkum sledoval dospělé s průměrným věkem 59 let napříč pěti etnickými skupinami. Autoři je sledovali průměrně 11 let. Sledovali výskyt Alzheimerovy choroby či jiné demence.
„Data ukazují, že kvalitní rostlinná strava souvisí s nižším rizikem.“ — Song‑Yi Park, autorka studie.
Účastníci vyplnili vstupní jídelníček v dotazníku. Vědci z něj vypočítali tři skóre pro celkovou, zdravou a nezdravou stravu a rozdělili lidi do pěti podskupin. Vegetariánství ani veganství nehodnotili.
- Zdravá strava kladla důraz na celozrnné obiloviny, ovoce, zeleninu, rostlinné oleje, ořechy, luštěniny a čaj či kávu.
- Nezdravá strava zahrnovala slazené výrobky, džusy, rafinované obiloviny a smažená jídla z řetězců rychlého občerstvení.
Přechod k nezdravé stravě zvýšil riziko vzniku demence o 25 %.
Ústup od ní souvisel s 11 % nižším rizikem.
Ze 45 065 lidí, kteří po deseti letech znovu popsali jídelníček, onemocnělo později demencí 8 360. Nižší riziko výzkumníci zaznamenali i u lidí, kteří na rostlinný jídelníček přešli po šedesátce.
„Snídej sám, o oběd se rozděl s přítelem a večeři dej svému nepříteli,“ říká staré lidové moudro. Rada zní: nejvydatnější by měla být snídaně, lehčí oběd a nejlehčí večeře. Odborníci na výživu dnes večeři nezavrhují, ale doporučují ji spíše lehkou.
Výsledky studie připomínají, že riziko demence neovlivňuje pouze věk nebo genetika. Významnou roli hrají dlouhodobé návyky, mezi nimiž má stravování klíčové místo. I relativně pozdní změny jídelníčku se mohou projevit v nižším riziku onemocnění, což podtrhuje význam prevence v každé fázi života.
