Lidé s nízkým sebevědomím sledují reality show častěji a jsou náchylnější k rozvoji emocionální závislosti na těchto pořadech, zjistila studie Frankfurt University of Applied Sciences a Goethe-Universität Frankfurt.

Nízké sebevědomí zvyšuje riziko závislosti na reality show

Výzkumníci z obou frankfurtských univerzit zkoumali, zda lidé s nižším sebevědomím konzumují reality televizní formáty problematičtěji než ostatní.

Výsledek byl jednoznačný: osoby s nižším sebevědomím vykazovaly vyšší pravděpodobnost rozvoje emocionální závislosti na těchto pořadech.

„Nízké sebevědomí může podporovat závislost na reality TV.“ — Frankfurt University of Applied Sciences, výzkumný tým

Formáty jako „Love Island“, „Big Brother“ nebo „Výměna manželek“ sledují pravidelně miliony lidí. Zobrazují hádky, žárlivost a emocionální eskalace.

Proč reality show působí emocionálně tak silně

Psychologicky tyto formáty plní několik funkcí najednou. Lidé s nejistým sebevědomím využívají takzvané sestupné srovnání — porovnávají se s těmi, které vnímají jako emocionálně chaotičtější nebo méně kompetentní.

Trash TV jim k tomu dodává neustálý materiál: veřejné ponižování, ztrátu sebekontroly nebo emocionální přehánění. Krátkodobě to může vyvolat pocit: „Já na tom přece nejsem tak špatně.“

Další funkcí je únik od každodenního života. Psychologové tento jev označují jako eskapistické využívání médií — sledování jako způsob, jak krátkodobě potlačit stres, osamělost nebo vnitřní prázdnotu.

Reality show také vyvolávají pocit sociální blízkosti. Výzkumníci z Frankfurtu popsali, že diváci vnímají mediální postavy částečně jako důvěrné přátele. Lidé s emocionální nejistotou nebo osamělostí jsou podle nich k tomuto jevu náchylnější.

Mozek reaguje na konflikty a soutěž instinktivně

Trash TV intenzivně pracuje s konfliktem, sexualitou, statusem, studem a překvapením. Právě tyto mechanismy aktivují emocionální systémy pozornosti v mozku velmi silně.

Jedna ze studií upozorňuje, že vysoká míra sledování televize může mít dlouhodobě negativní dopad na kognitivní procesy a mozek. Trvalé přetěžení podněty může časem měnit emocionální vnímání.

Lidé se stabilním sebevědomím sledují reality show jinak — vědomě dávkovaně, ironicky nebo jako společnou zábavu. U lidí s nižším sebevědomím přebírá sledování funkci emocionální kompenzace.

Trash TV nezpůsobuje nízké sebevědomí samo o sobě

Výzkum ukazuje vzájemné působení: lidé s emocionální nejistotou sahají po eskapistickém obsahu častěji. Zároveň může trvalá povrchnost, srovnávací tlak a emocionální přetížení stávající nejistoty dále prohlubovat.

Kdo je silně závislý na vnějším uznání, může být těmito formáty psychologicky dodatečně zatížen. Reality show totiž staví na umělé kráse, sociálním statusu a veřejném hodnocení.

Rozšířený předsudek, že trash TV sledují jen méně inteligentní lidé, psychologie odmítá. Rozhodující není inteligence, ale emocionální stav. Vystresovaní, osamělí nebo vyčerpaní lidé sahají po formátech, které přinášejí rychlé podněty a nevyžadují duševní námahu.

Problém nastává tehdy, když se média stávají trvalou náhradou za zvládání vlastních emocí.