Nové studie zveřejněné v roce 2026 naznačují, že oblíbené doplňky stravy vitamin D, omega-3 a glukosamin mohou u starších lidí ovlivňovat mozek jinak, než se dosud předpokládalo. Výsledky pocházejí především z pozorovacích dat, přesto otevírají otázku, zda látka prospěšná tělu automaticky pomáhá i jako doplněk v každém věku.

Proč věk mění účinek látek

U léků je běžné, že se dávkování v pozdějším věku upravuje kvůli změnám funkce ledvin, metabolismu a složení těla. U doplňků stravy se tato otázka klade jen zřídka, přestože se s věkem mění i metabolické procesy v mozku. Nové studie na tento aspekt poprvé podrobněji upozorňují, aniž by dokazovaly obecně odlišné fungování těchto látek ve stáří.

Vitamin D a otázka normální hladiny

Vitamin D je klíčový pro kosti a svaly a nízké hladiny se dlouhodobě spojují s vyšším rizikem kognitivního úbytku. Studie zveřejněná v roce 2026 v časopise BMJ Open sledovala 5065 účastníků americké studie Health and Retirement Study s průměrným věkem 67,5 roku, z nichž zhruba 40 procent užívalo vitamin D.

Během šesti let klesala celková kognitivní výkonnost i exekutivní funkce u uživatelů doplňku rychleji než u lidí, kteří vitamin D neužívali. Podrobnější analýza ukázala, že rychlejší úbytek se týkal jen těch, jejichž hladina vitaminu D byla na začátku studie v normálním rozmezí, nikoli osob s nedostatkem.

Výsledky tak nezpochybňují léčbu diagnostikovaného nedostatku vitaminu D, například v rámci léčby osteoporózy. Otázkou zůstává, zda dodatečné užívání při již dostatečné hladině přináší prospěch i kognitivním funkcím.

Omega-3 a rychlejší pokles paměti

Omega-3 mastné kyseliny, zejména DHA, tvoří důležitou součást buněčných membrán nervových buněk, což vedlo k rozšířenému očekávání, že doplňky chrání mozek před stárnutím. Analýza dat Alzheimer’s Disease Neuroimaging Initiative z roku 2026 však ukázala opačný trend.

U starších lidí užívajících doplňky omega-3 se kognitivní výkonnost na třech různých testovacích škálách zhoršovala rychleji než u srovnatelných osob bez suplementace. Vysvětlení nabízí rychlejší pokles glukózového metabolismu v oblastech mozku typicky postižených Alzheimerovou chorobou, zatímco ukládání amyloidu ani úbytek šedé hmoty rozdíl nevysvětlovaly.

Následný vědecký komentář upozornil na metodická omezení studie, včetně nedostatečných údajů o dávkování a kvalitě přípravků. Zvažována je i opačná příčinná souvislost, kdy lidé začínají omega-3 užívat právě kvůli prvním potížím s pamětí.

Glukosamin a vyšší riziko progrese demence

Glukosamin se běžně používá při potížích s klouby a artróze, souvislost s mozkem dosud nebyla zkoumána. Studie zveřejněná v roce 2026 v časopise Nature Metabolism se zaměřila na proces zvaný glykosylace, tedy navazování cukerných struktur na bílkoviny, který může být u Alzheimerovy choroby narušený.

V experimentu na myších se u zvířat s Alzheimerovou chorobou po podání glukosaminu v dávce odpovídající běžným doplňkům zhoršila paměťová výkonnost, zatímco u zdravých myší se tento efekt neprojevil. Následná analýza dat téměř 25 000 lidí s Alzheimerovou chorobou a 42 000 lidí s mírnou kognitivní poruchou ukázala, že u druhé skupiny byla dokumentovaná léčba glukosaminem častěji spojena s progredováním k Alzheimerově demenci. U lidí s již existující demencí se navíc objevila souvislost s vyšší úmrtností.

Výsledky u lidí pocházejí z retrospektivních pozorování, kde mohly hrát roli i další zdravotní faktory. Zda se laboratorně pozorovaný mechanismus skutečně projevuje u člověka, musí ukázat další výzkum.

Co dělat s dosavadním užíváním

Žádný z uvedených doplňků by neměl být plošně vysazen na základě těchto zjištění. U vitaminu D zůstává klíčové rozlišovat diagnostikovaný nedostatek nebo medicínsky odůvodněnou léčbu od preventivního užívání při již dostatečné hladině. Podobně u omega-3 a glukosaminu data zatím nestačí pro obecná doporučení a lidé užívající tyto přípravky z lékařských důvodů by neměli dávkování měnit sami na základě těchto studií.