Vysoké teploty zatěžují tělo a mohou poškozovat prakticky všechny orgány, ohrožené jsou i děti a starší lidé.

Jak vedro zatěžuje plíce

Horké počasí zhoršuje kvalitu vzduchu. Bezvětří drží škodliviny déle na jednom místě, kde se hromadí. Vysoké teploty zároveň podporují vznik škodlivého ozonu, který vzniká reakcí oxidů dusíku z výfukových a průmyslových plynů a těkavých organických látek se slunečním zářením.

Ozon dráždí oči a sliznice, vyvolává záněty dýchacích cest a omezuje funkci plic. U lidí s onemocněním srdce a oběhu může zhoršit stávající potíže, u astmatiků se mohou objevit častější nebo silnější záchvaty.

Proč vedro zatěžuje srdce

Při růstu tělesné teploty se rozšiřují cévy, aby tělo lépe odvádělo teplo. Klesá tím krevní tlak, což může vést k závrati, bolesti hlavy i nevolnosti.

V nejhorším případě může příliš nízký tlak způsobit infarkt, protože srdce musí pracovat usilovněji. Při extrémních teplotách přečerpává mnohem víc krve k povrchu kůže. Vyčerpané srdce může vést k náhlému poklesu krevního toku.

Vliv vedra na mozek

Vysoké teploty zhoršují soustředění a paměť a zvyšují riziko chybných úsudků a pracovních úrazů. Souvisí to s tím, že více krve proudí k povrchu kůže, aby chránilo orgány před přehřátím.

Při velkém vedru je v těle méně hormonu štěstí serotoninu a více stresového hormonu kortizolu. Roste tak riziko depresí i výbuchů agrese. Studie došly k závěru, že vyšší teploty zvyšují počet sebevražd.

Pocení a jeho meze

Je-li vzduch teplejší než kůže, tělo se začne potit. Člověk může vypotit až deset litrů denně. Pokud tekutiny nedoplní, hrozí dehydratace, pak pocení selže a tělo se přehřeje.

Účinnost pocení klesá s rostoucí teplotou i vlhkostí vzduchu. Při vysoké teplotě kapky stékají z kůže bez chladivého účinku, při vysoké vlhkosti už nasycený vzduch pojme méně vlhkosti. Jsou-li obě hodnoty velmi vysoké, hrozí ohrožení života i zcela zdravým lidem.

Rozdíl mezi úpalem a úžehem

Sluneční úžeh vzniká silným zahřátím hlavy a šíje. Podráždění mozku a mozkových blan vyvolá bolest hlavy nebo šíje, neklid či ušní šelesty, přičemž tělesná teplota není zvýšená.

Tepelný úpal nastává, když selžou chladicí mechanismy těla, může vzniknout po velké zátěži nebo se u starších lidí rozvíjet několik dní. Tělesná teplota stoupne nad 40 stupňů, kůže je suchá a horká, protože tělo přestává potit.

Dochází k vyčerpání, křečím, halucinacím a poruchám vědomí. Úpal je životu nebezpečný kvůli možnému selhání více orgánů a vyžaduje okamžité ochlazení a lékařské ošetření.