Inflace v eurozóně klesla na 2,8 %, Evropská centrální banka to považuje za úspěch — jenže ceny v obchodech jsou podle dat Eurostatu o 33,2 % vyšší než v roce 2016 a zpátky dolů nepůjdou.
Ceny neklesly, jen přestaly rychle růst
Nižší inflace neznamená levnější potraviny. Znamená pouze to, že ceny rostou pomaleji než dřív. Dosažená úroveň zdražení zůstává, i když se tempo zpomalí.
Potraviny a nealkoholické nápoje byly podle harmonizovaných dat Eurostatu mezi lety 2016 a 2025 nejrychleji zdražující kategorií v celé EU — o 33,2 %, víc než energie nebo služby.
Globálně byly ceny potravin v polovině roku 2025 téměř o 46 % vyšší než v prosinci 2019, vyplývá z dat OECD. Stejný nárůst trval před pandemií šestnáct let, tentokrát stačilo šest.
„Každý třetí spotřebitel v eurozóně se obává, že si nebude moci dovolit potraviny, které chce.“ — Evropská centrální banka, Consumer Expectations Survey
ECB přitom přímo uvádí, že ceny potravin ovlivňují vnímání inflace víc než jiné kategorie — lidé nakupují často, potraviny tvoří velkou část výdajů a není snadné je nahradit.
Mzdy rostou a náklady se přenášejí do cen
Po odeznění energetické krize nastoupil nový tlak — mzdy. V zemědělství vzrostly v roce 2022 o 6,2 %, v dopravě a skladování o 4,3 % v roce 2022 a o 6,3 % v prvních třech čtvrtletích 2023.
Mzdové náklady tvoří podle ING Research 10–15 % celkových nákladů potravinářské výroby. Průměrně v Evropě vzrostly náklady práce v roce 2025 o 5,1 %, zatímco inflace potravin byla na 2,8 % — rozdíl musí někdo pokrýt.
ECB odhaduje, že vyjednané mzdové růsty se stabilizují kolem 2,6 % v průběhu roku 2026. Tlak tedy slábne, ale nezmizí.
Vstupní suroviny zdražují a do obchodů dorazí se zpožděním
Data Eurostatu za první čtvrtletí 2025 ukazují meziroční zdražení mléka o 12,6 %, vajec o 10,7 % a obilovin o 9,6 %. Z 64 sledovaných kategorií potravin zaznamenalo zdražení 56.
Vejce zdražila v pěti zemích EU o více než 20 %, v Česku o 29 %, na Slovensku o 27 %. Čokoláda zdražila o 17,8 %, hovězí a telecí o 10 %.
Světová banka v dubnu 2026 upozornila na téměř 46% měsíční nárůst ceny močoviny, klíčového hnojiva, kvůli energetickým otřesům na Blízkém východě. Cenové šoky z jarních měsíců se do obchodů běžně promítnou až na podzim.
ECB výslovně zmiňuje „zpožděné efekty minulých nárůstů cen zemědělských komodit“ jako důvod, proč inflace potravin zůstane zvýšená až do roku 2027.
Východní Evropa nese nejtěžší břemeno
Průměrné číslo 2,8 % pro celou EU zakrývá výrazné rozdíly. Francie zaznamenala v roce 2025 inflaci potravin jen 0,7 %, Rumunsko 6,7 %.
Index HICP Eurostatu sledující kumulativní cenovou hladinu potravin od roku 2015 odhaluje ještě výraznější propast. Maďarsko dosáhlo hodnoty 204,56 — ceny tam od roku 2015 více než zdvojnásobily. Estonsko je na hodnotě 180, Litva na 177, Polsko na 174. Francie je na 135.
| Země | Index HICP (základ 2015 = 100) | Podíl výdajů na potraviny |
|---|---|---|
| Maďarsko | 204,56 | — |
| Estonsko | 180 | — |
| Litva | 177 | — |
| Polsko | 174 | — |
| Rumunsko | — | ~25 % |
| Bulharsko | — | ~21 % |
| Německo | — | 11,5 % |
| Francie | 135 | — |
| Lucembursko | — | 9,3 % |
V Rumunsku jde na potraviny přibližně čtvrtina příjmů domácnosti, v Bulharsku asi 21 %. V Německu je to 11,5 %, v Lucembursku jen 9,3 %. Dopad stejné cenové hladiny je tedy na východě a západě Evropy zásadně odlišný.