Hantavirus se v Evropě šíří prostřednictvím hlodavců a v posledních letech zaznamenává vzestup případů. Nemoc může vést až k selhání orgánů – přesto mnoho cestovatelů o tomto riziku neví.

Evropská varianta hantaviru způsobuje onemocnění zvané hemoragická horečka s renálním syndromem, při níž trpí především ledviny.

Virus se přenáší vdechnutím prachu kontaminovaného výkaly, močí nebo slinami infikovaných hlodavců. K přenosu z člověka na člověka nedochází.

Nejvyšší riziko představují lesní práce, táboření a zemědělské činnosti v oblastech, kde se vyskytují infikovaní hlodavci, zejména norník rudý.

Které země hlásí nejvíce případů

Nejvíce případů v Evropě eviduje Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí – Finsko, Švédsko a Německo patří mezi nejpostiženější státy.

V Německu bylo v některých letech hlášeno přes 2 000 případů ročně, přičemž počty silně kolísají v závislosti na populaci hlodavců.

Výskyt nemoci úzce souvisí s tzv. roky bukvic – kdy les produkuje nadměrné množství semen, přibývá hlodavců a roste riziko přenosu na lidi.

Česká republika hlásí případy opakovaně, i když v menším počtu než západní sousedé. Riziko proto nelze považovat za vzdálené.

Příznaky a průběh onemocnění

Nemoc se obvykle projeví 2 až 4 týdny po kontaktu s virem. Inkubační doba může být kratší i delší.

Mezi první příznaky patří náhlá vysoká horečka, silné bolesti hlavy a svalů a únava. Tyto projevy snadno připomínají chřipku.

V dalším průběhu se objevují bolesti zad a břicha, poruchy zraku a pokles tvorby moči. Ledviny přestávají správně fungovat.

Smrtnost evropské formy hantaviru se pohybuje pod 1 procenty, přesto může onemocnění vyžadovat hospitalizaci na jednotce intenzivní péče.

Jak k propuknutí hantaviru mohlo dojít na výletní lodi?

WHO uvedla, že vyšetřování podezřelého propuknutí hantaviru na lodi MV Hondius probíhá.

První je možnost kontaminace hlodavci na samotném plavidle – pokud infikovaní hlodavci měli přístup do skladovacích prostor, kajut a dalších uzavřených prostor.

Druhou možností je – kvůli dlouhým inkubačním dobám hantavirů – že propuknutí nemuselo nutně pocházet přímo z lodi, cestující nebo členové posádky se teoreticky mohli nakazit během pozemních aktivit.

Třetí – ale nejméně pravděpodobná – je přenos z člověka na člověka. To je teoreticky možné, ale vysoce nepravděpodobné.

Hlavním rizikem je narušení kontaminovaného materiálu od hlodavců v těsných nebo špatně větraných prostorách. Riziko obvykle nehrozí pouhým sdílením stejného vzduchu s nakaženou osobou.

Léčba a prevence

Specifická protivirová léčba ani schválená vakcína pro Evropu zatím neexistují. Léčba je podpůrná – zaměřuje se na udržení funkce ledvin.

Klíčovou ochranou je omezení kontaktu s hlodavci a jejich exkrementy. Při úklidu chat nebo práci v lese pomáhá respirátor a rukavice.

Potraviny skladované v místech přístupných hlodavcům by člověk neměl konzumovat. Důležité je také časté mytí rukou po pobytu v přírodě.

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí sleduje výskyt hantaviru průběžně a aktualizuje epidemiologické přehledy podle hlášení členských států.

Hemoragická horečka s renálním syndromem je odborný název pro skupinu onemocnění způsobených hantaviry v Evropě a Asii. Slovo „renální“ označuje vše, co se týká ledvin – hlavního orgánu postiženého touto infekcí.

Při horečce nad 38 °C, bolestech svalů nebo zad po pobytu v lese, chatě nebo při práci v zemědělství je nutné neprodleně vyhledat lékaře a upozornit ho na možný kontakt s hlodavci nebo jejich výkaly.