Migrační krize ve španělské Ceutě se stala impulzem pro společný postup skupiny zemí Evropské unie, které dlouhodobě prosazují přísnější kontrolu vnějších hranic. Iniciativu vedenou Itálií podpořilo celkem 22 členských států, pět dalších se rozhodlo zůstat stranou.

Kdo dopis podepsal a kdo ne

Dopis určený Evropské komisi podepsaly kromě Itálie i Dánsko, Německo, Rakousko, Belgie, Bulharsko, Kypr, Chorvatsko, Česko, Estonsko, Finsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko. Signatáři žádají razantnější evropskou reakci na nelegální migraci.

Mimo iniciativu zůstalo pět států: Španělsko, Francie, Portugalsko, Irsko a Lucembursko. Jejich absence odráží odlišné pohledy na migrační politiku, které v unii přetrvávají i po letech sbližování postojů ostatních zemí.

Proč pět zemí zůstalo stranou

Španělsko dopis logicky nepodepsalo, protože jde o zemi přímo zasaženou krizí v Ceutě, které ostatní signatáři vyjadřují podporu. Francie a Portugalsko se k textu nepřipojily, přestože veřejně podpořily koordinovaný postup Bruselu ve spolupráci s Madridem.

Irsko se dlouhodobě drží stranou podobných společných iniciativ a udržuje opatrnější přístup k migraci. Lucembursko, které tradičně prosazuje benevolentnější azylovou politiku, doplnilo skupinu zemí mimo dopis.

Itálie jako symbol obratu

Itálie ještě před lety patřila mezi hlavní zastánce přerozdělování migrantů mezi členské státy kvůli zátěži plynoucí z polohy u středomořského pobřeží. Nástup Giorgie Meloniové do čela vlády ale přinesl zásadní změnu strategie.

Řím přestal trvat na přerozdělování a začal prosazovat, aby se úsilí soustředilo na zabránění příjezdům lodí k evropským břehům. Výsledkem jsou dohody s Tuniskem a Libyí i pakt s Albánií o přesunu části azylového řízení mimo unijní území.

Dánsko láme politické hranice

Podobný důraz na kontrolu hranic už nepatří jen konzervativním vládám. Dánsko pod vedením sociální demokratky Mette Frederiksenové schválilo jedny z nejpřísnějších migračních reforem v západní Evropě, včetně zpřísnění podmínek pro trvalý pobyt.

Odlišné důvody stejného postoje

Středomořské státy jako Řecko, Malta či Kypr chtějí především omezit příjezdy, se kterými mají dlouhodobou zkušenost z hlavních migračních tras. Německo, Nizozemsko, Belgie a Švédsko naopak řeší takzvané druhotné pohyby migrantů uvnitř schengenského prostoru.

Ve střední a východní Evropě se migrace čím dál víc vnímá jako bezpečnostní téma. Maďarsko postavilo hraniční ploty už v roce 2015, Polsko zpřísnilo přístup po krizi na hranici s Běloruskem v roce 2021.

Co dopis požaduje

Text vyzývá Brusel, aby zintenzivnil spolupráci s Marokem, posílil nasazení Frontexu a zrychlil návraty migrantů bez nároku na pobyt v unii. Zároveň varuje před hromadnými regularizacemi jako faktorem, který může přitahovat další příjezdy.