Německý automobilový průmysl zaznamenal v prvním pololetí 2026 nejnižší zaměstnanost za více než dvacet let. V oboru pracovalo 691 500 lidí, což je meziročně o 42 300 méně, tedy pokles o 5,8 procenta.
Nejhorší propad mezi obory
Podle dat Statistického úřadu (Destatis) jde o nejvýraznější úbytek pracovních míst ze všech velkých průmyslových odvětví s více než 200 000 zaměstnanci. Ve zpracovatelském průmyslu jako celku klesla zaměstnanost ve stejném období o 2,7 procenta na 5,29 milionu lidí. Pokles v automobilovém sektoru je tak více než dvojnásobný oproti průmyslovému průměru.
Nejvíce postihl útlum výrobce dílů a příslušenství, kde zaměstnanost klesla o 7,6 procenta na 219 500 lidí. U výrobců automobilů a motorů se snížila o 6,1 procenta na 429 200 zaměstnanců. Výjimkou zůstává výroba karoserií, nástaveb a přívěsů, kde počet pracovních míst naopak vzrostl o 10 procent na 42 800.
Útlum souvisí s přechodem na elektromobilitu, který mění nároky na výrobu. Podle studie Fraunhoferova institutu ELAB 2.0 zanikne jen ve výrobě pohonných ústrojí zhruba 75 000 pracovních míst, částečně kompenzovaných vznikem asi 25 000 nových pozic v bateriích a výkonové elektronice.
Zisky výrobců se propadají
Pokles zaměstnanosti doprovází i propad ziskovosti. Studie Center of Automotive Management ukázala, že průměrný provozní zisk na jedno prodané vozidlo u patnácti velkých výrobců klesl z 1409 na 1187 eur, tedy o 17,5 procenta, zatímco tržby se snížily jen o 1,4 procenta.
„Nůžky mezi vývojem tržeb a zisku jsou alarmujícím signálem“ — Stefan Bratzel, vedoucí studie Center of Automotive Management
Reakce koncernů jsou už viditelné. BMW spustilo program na zrušení 8000 pracovních míst po celém světě, přičemž více než polovina by měla připadnout na Německo, hlavně ve správě a vývoji. Zisk mnichovského koncernu se v prvním pololetí propadl o zhruba 35 procent. Automobilka Audi musela snížit roční cíle, tržby jí klesly o více než 10 procent, výrazně kvůli slabší poptávce v Číně.
Nová místa útlum plně nenahradí
Zatímco klasická výroba se zmenšuje, poptávka roste ve vývoji softwaru, analýze dat a robotice, stejně jako ve výrobě baterií a polovodičů. Tyto pozice ale vyžadují jiné dovednosti a často vznikají mimo tradiční výrobní regiony.
Studie německého ministerstva hospodářství odhaduje, že v odvětví, které v roce 2017 zaměstnávalo asi 920 000 lidí, může do roku 2040 zaniknout čistě 130 000 až 300 000 pracovních míst. Mezi opatření patří podpora elektromobility, rekvalifikační programy a regionální dotace na výstavbu bateriových závodů, plné vykompenzování úbytku pracovních míst se však podle výzkumníků nepodaří dosáhnout.
Propad zaměstnanosti postihl i další obory, i když méně výrazně. Výroba kovových výrobků ztratila 3,8 procenta pracovních míst, chemický průmysl 3,6 procenta a strojírenství jako největší obor 2,7 procenta. Nejmenší úbytek zaznamenal potravinářský průmysl s poklesem 1,3 procenta a výrobci výpočetní techniky s poklesem 1,0 procenta.
