Růst cen paliv vrací do hry debatu o rychlostních limitech
Německo zůstává jedinou velkou evropskou ekonomikou bez obecného rychlostního limitu na dálnicích. Růst cen paliv po eskalaci napětí mezi USA, Izraelem a Íránem znovu otevřel politickou debatu o omezení rychlosti na vybraných úsecích dálnic.
„Rychlostní limit by neměl být vnímán jako problém, ale spíše rozumné opatření.“ — Veronika Grimm, ekonomka
Ekonomka Veronika Grimm odmítá plošné slevy na palivo, cenové stropy i sektorové mimořádné daně. Argumentuje, že ceny mají samy omezit spotřebu energie bez dalších zásahů státu.
Vláda kancléře Friedricha Merze schválila dočasné snížení daně z pohonných hmot o 4,2 Kč na litr na období dvou měsíců. Dopad na koncové ceny závisí na tom, zda se snížení promítne do maloobchodních cen, přičemž zkušenosti z roku 2022 ukazují jen částečný přenos do cen pro řidiče.
Česká vláda zavedla dočasné snížení spotřební daně a limit marží čerpacích stanic na 2,50 Kč na litr. Daň na naftu klesla o 1,939 Kč, což v praxi snížilo ceny pohonných hmot zhruba o 1,8 až 2,4 Kč na litr podle typu paliva a vývoje velkoobchodních cen.
Německo je jednou z nejvíce motorizovaných ekonomik v Evropě s vysoce rozvinutou dopravní infrastrukturou.
Dálniční síť (Autobahn) měří přibližně 13 000 km, což řadí Německo mezi tři největší dálniční systémy na světě po USA a Číně. V přepočtu na hustotu infrastruktury patří k nejhustším sítím v EU.
Na 1 000 obyvatel připadá v Německu zhruba 580–600 osobních automobilů, což je nad průměrem EU a zhruba o 30–50 vozidel více než v Česku. Vyšší motorizace v kombinaci s tranzitní dopravou zvyšuje citlivost na změny rychlostních limitů, cen paliv a dopravních nákladů.
Regulace rychlosti by podle dopravních analýz snížila spotřebu paliva a zklidnila dálniční provoz. Další vývoj politiky může ovlivnit vývoj cen ropy a geopolitické napětí na Blízkém východě.
