Kdo se spoléhá na AI při ověřování zpráv, ztrácí časem vlastní schopnost odhalit lži a dezinformace.  Ukázala to nová studie MIT Media Lab.

Jak probíhal výzkum

Výzkumníci sledovali 67 účastníků po dobu čtyř týdnů, kdy vyhodnocovali dvojice novinových titulků a obrázků. Když měli k dispozici AI chatbota, byli o 21 procent přesnější v odhalování falešných zpráv než bez něj.

Ve čtvrtém týdnu se ale objevil zásadní zvrat. Bez pomoci AI klesla přesnost účastníků při hodnocení nových zpráv o 15 procentních bodů oproti stavu před začátkem experimentu. Přibližně čtvrtina účastníků si přitom paradoxně myslela, že se v rozpoznávání dezinformací zlepšuje.

„Uživatele tyto ‚magické‘ jazykové modely nadchnou, ale zapomínají, že jde jen o statistické modely predikující další slovo v pořadí“ — Anku Rani, doktorandka MIT

Vznik závislosti na technologii

Kvalitativní analýza odhalila, že přibližně pětina účastníků se postupně proměnila v takzvané „rozvíjející se závislé“, kteří přešli od aktivního samostatného úsudku k pasivnímu přijímání doporučení od AI. Jeden z respondentů v dotazníku po experimentu tuto změnu sám potvrdil.

Podobný jev, označovaný jako paradox závislosti na AI, se objevil i v jiných oblastech.

Studie z roku 2025 zjistila, že lékaři používající AI se zhoršili v samostatném rozpoznávání rakoviny. Výzkumníci jev přirovnávají k dlouhodobě známým trendům, kdy kalkulačky oslabily matematické dovednosti a GPS navigace přirozený smysl pro orientaci.

Rozdíl mezi koučem a berličkou

Podle autorů studie záleží na způsobu, jakým AI s uživatelem komunikuje. Rozlišují mezi přístupem, který jen pomáhá v danou chvíli, a přístupem, který podporuje skutečné učení a rozvoj dovedností.

Efektivnější se ukázala takzvaná sokratovská metoda, kdy AI klade naváděcí otázky místo přímých odpovědí. Podle spoluautora Valdemara Danryho modely poskytující přímé odpovědi spíše podporují závislost, zatímco kladení otázek učí uživatele rozeznávat pravdu samostatně.

Senior autorka studie Pattie Maes, profesorka médií a věd, upozorňuje na nutnost vzdělávání ve školách o slabinách AI jako učebního nástroje. Pokud lidé své myšlení delegují na stroje, nezlepší se ve schopnosti řešit problémy samostatně.

Výzkum, prezentovaný na konferenci CHI 2026, měl omezení v podobě malého vzorku zhruba 50 ověřených zpráv a zaměření pouze na účastníky z USA a Velké Británie. Tým plánuje podobné experimenty s geograficky rozmanitějšími skupinami respondentů.