Guvernér České národní banky Aleš Michl v rozhovoru pro list Financial Times kritizoval ekonomické názory prezidenta Petra Pavla i premiéra Andreje Babiše. Oba podle něj prosazují „nevhodné myšlenky“, které navzájem stojí proti sobě zejména v otázce přijetí eura.

Kritika levných peněz

Michl se nejprve vymezil vůči premiérovi, kterého označil za politika prosazujícího „trumpovskou myšlenku, čím levnější peníze, tím lépe“. Babiš podle guvernéra požaduje po centrální bance snížení úrokových sazeb podobně, jako o to americký prezident Donald Trump opakovaně žádá Federální rezervní systém.

„Premiér se drží trumpovské myšlenky: čím levnější peníze, tím lépe“ — Aleš Michl, guvernér České národní banky

Podle Michla by snížení sazeb zmařilo dosavadní boj proti inflaci. Česká národní banka minulý měsíc poprvé za čtyři roky zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta.

Celková inflace se v zemi drží blízko cíle dvou procent, jádrová inflace bez cen energií a potravin však zůstává těsně pod třemi procenty bez klesající tendence.

Spor o přijetí eura

V otázce eura se guvernér naopak přiklání k postoji euroskeptického premiéra. Babiš dříve uvedl, že jeho vláda nemá v plánu zavést jednotnou měnu, a jako příklad uváděl sousední Slovensko, jehož rozpočet podle něj fakticky určuje Evropská centrální banka.

Guvernér ocenil flexibilitu směnného kurzu a posilování koruny jako nástroj boje proti inflaci. Debatu o euru označil za „nekonstruktivní diskuzi, jen politický hluk“.

Kromě Dánska by měly euro přijmout všechny členské státy Evropské unie.

Mimo eurozónu aktuálně zůstávají také Švédsko, Rumunsko, Polsko a Maďarsko, ať už kvůli nesplněným kritériím, nebo z vlastního rozhodnutí.

Maastrichtská konvergenční kritéria

Michl považuje přijetí eura za předčasné, protože by podle něj podpořilo inflaci a Česko dosud nesplňuje takzvaná maastrichtská konvergenční kritéria. Tím se dostává do sporu s prezidentem Petrem Pavlem, který zavedení eura dlouhodobě podporuje a zdůrazňuje výhodu účasti země u rozhodovacího stolu eurozóny.

Česká republika plní část maastrichtských kritérií, ale stále nesplňuje kurzové kritérium, protože není v ERM II.

Nejnovější data za rok 2025 ukazují deficit veřejných financí 2,1% HDP a dluh 44,3% HDP, tedy pod maastrichtskými limity. ERM II je kurzový mechanismus EU. Měna v něm musí držet kurz vůči euru v povoleném pásmu po dobu alespoň dvou let.

ČR ale stále není v ERM II, takže kurzové kritérium zůstává nesplněné.