Prezident Donald Trump v sobotu 23. května 2026 prohlásil, že mírová dohoda s Íránem, která by znovu otevřela Hormuzský průliv, je z velké části sjednána a bude brzy oznámena.
Trump telefonoval lídrům devíti zemí o dohodě s Íránem
Trump uvedl na sociálních sítích, že vedl hovory z Oválné pracovny s lídry Saúdské Arábie, SAE, Kataru, Pákistánu, Turecka, Egypta, Jordánska a Bahrajnu a také s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
„Dohoda byla z velké části sjednána… mezi USA, Íránskou islámskou republikou a dalšími zeměmi.“ — Donald Trump, prezident USA
Podrobnosti dohody jsou podle Trumpa stále předmětem jednání a budou oznámeny brzy, včetně znovuotevření Hormuzského průlivu jako klíčové trasy pro světový obchod s energiemi.
Íránské ministerstvo zahraničí v sobotu uvedlo, že dohoda zahrnuje jako první fázi memorandum o porozumění, po němž by do 30 až 60 dnů následovala širší jednání.
Financial Times: dohoda by zmrazila sankce a uvolnila íránská aktiva
List Financial Times informoval dříve v sobotu, že potenciální dohoda by vytvořila rámec pro jaderná jednání, uvolnila sankce vůči Íránu a odmrazila íránská zahraniční aktiva.
Od 8. dubna 2026 platí mezi USA a Íránem křehké příměří, přerušované střety v oblasti Hormuzského průlivu.
Konflikt označily státy Perského zálivu za nejhorší globální energetickou krizi za desetiletí; vyšší ceny energií v USA živí inflaci a zvyšují očekávání, že Federální rezervní systém bude muset zvýšit úrokové sazby.
Pákistánští a katarští vyjednavači jednali s íránskými protějšky ve čtvrtek a pátek, přičemž zůstávali v pravidelném kontaktu s americkým vyslancem Stevem Witkoffem.
Írán odmítá kompromis v jaderné otázce a nedůvěřuje USA
Íránský hlavní vyjednavač sdělil pákistánskému partnerovi, že Írán nehodlá kompromitovat svá „legitimní práva“, a vyjádřil nedůvěru vůči USA, informovala v sobotu agentura Reuters.
Íránské ozbrojené síly od začátku konfliktu na konci února obnovily kapacity poškozené v průběhu bojů, prohlásil předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qalíbáf.
Hlavním sporným bodem zůstává Trumpův požadavek, aby Írán vydal obohacený uran a trvale se vzdal kapacity pro jaderné zbraně.
Trump rovněž požaduje likvidaci jaderných zařízení v Natanzu, Fordó a Isfahánu, která USA bombardovaly poté, co se v červnu loňského roku přidaly k izraelské válce proti Íránu.
Íránské ministerstvo zahraničí přiznalo, že obě strany jsou od dohody zároveň „velmi daleko i velmi blízko„, a poznamenalo, že USA již několikrát zaujaly „protichůdné postoje“.
Trump v pondělí sdělil, že USA tento týden odložily nové útoky na Írán, protože probíhají „vážná jednání“.
Státy Perského zálivu, včetně Saúdské Arábie, Kataru a SAE, vyzvaly Trumpa k pozastavení vojenského útoku ze strachu z íránských odvetných akcí v regionu a dalšího poškození světových energetických trhů.
