Výzkum Harvardu o únavě z umělé inteligence
Výzkum Harvardovy univerzity odhalil, že intenzivní práce s nástroji umělé inteligence způsobuje u části zaměstnanců specifický typ psychické únavy označovaný jako „AI brain fry“. Studie zahrnovala přes 1 400 amerických pracovníků na plný úvazek ve velkých firmách a zkoumala, jak používání AI ovlivňuje jejich kognitivní výkonnost.
Přibližně 14 % účastníků popsalo stav označovaný jako „mozková mlha“ po intenzivních interakcích se systémy umělé inteligence. Mezi hlášené příznaky patřily potíže se soustředěním, pomalejší rozhodování a bolesti hlavy.
Termín „AI brain fry“ zavedli sami výzkumníci na základě síly zjištěných výsledků. Jev se podle studie šíří v souvislosti s tím, jak firmy po zaměstnancích stále častěji vyžadují správu takzvaných AI agentů — systémů schopných vykonávat úkoly s minimálním lidským dohledem.
„Namísto slibovaného většího prostoru pro smysluplnou práci se správa mnoha úkolů stává základním rysem práce s umělou inteligencí.“ — Harvardova univerzita, výzkumná studie
Studie upozorňuje, že tento tlak může vést k většímu počtu chyb, únavě z rozhodování a vyšší ochotě zaměstnanců opustit zaměstnání. Podobné zkušenosti sdíleli i uživatelé na sociálních sítích, kteří popisovali zvýšenou kognitivní zátěž při práci s AI nástroji.
Dohled nad výstupy AI vyčerpává nejvíce
Nejvyšší míru únavy vykazovaly činnosti spojené s dohledem nad výstupy systémů AI. Zaměstnanci v těchto rolích uváděli o 12 % vyšší úroveň psychické únavy oproti kolegům bez podobné odpovědnosti.
Výzkum také identifikoval bod zlomu v počtu nástrojů, které je člověk schopen souběžně zvládat. Produktivita začala klesat, pokud zaměstnanci používali současně více než tři nástroje umělé inteligence.
Pracovníci se symptomy „AI brain fry“ hlásili o 39 % více závažných chyb než kolegové bez příznaků tohoto vyčerpání. Nejčastěji se příznaky projevovaly u odborníků v marketingu, provozním řízení, strojírenství, financích a IT.
Výzkumníci zároveň zjistili, že umělá inteligence může naopak snižovat pracovní vyčerpání, pokud ji pracovníci využívají k nahrazení rutinních a opakujících se úkolů. Studie zdůrazňuje nutnost rozlišovat mezi formami zátěže, které AI dokáže zmírnit, a těmi, které může zhoršovat.