Vědci z Huazhong University of Science and Technology zjistili, že pozdější první jídlo dne souvisí s vyšší úmrtností. Analýza zahrnovala údaje o stravování více než 31 tisíc dospělých Američanů starších 40 let.

Co ukázala data o snídani

Výzkumný tým porovnával lidi podle toho, v kolik hodin přijali první kalorie za den. Jako referenční skupinu použili ty, kdo jedli poprvé mezi sedmou a osmou ranní.

„Pozdější stravování bychom měli interpretovat jako potenciální ukazatel rizika… nikoli jako definitivní důkaz přímého kauzálního účinku“ — Zhilei Shan, hlavní autor studie

U lidí, kteří poprvé jedli mezi osmou a desátou hodinou, vyšlo o 10 procent vyšší riziko úmrtí z jakékoli příčiny. Při prvním jídle mezi desátou a polednem se rozdíl zvýšil na 19 procent, po poledni na 29 procent.

Nejvýraznější souvislost se objevila u kardiovaskulárních úmrtí. Lidé s prvním jídlem až po poledni měli o 46 procent vyšší riziko úmrtí na srdeční a cévní onemocnění ve srovnání se skupinou snídající mezi sedmou a osmou. U padesátiletých v této skupině vycházela odhadovaná délka života v průměru o 2,46 roku kratší.

Večeře nefunguje podle jasného pravidla

U poslední denní porce jídla se jednoduché pravidlo dřívějšího času jako výhodnějšího nepotvrdilo. Riziko rostlo na obou koncích spektra – nejen u lidí jedoucích pozdě v noci, ale i u těch, kteří s jídlem končili před sedmou večer.

Lidé s velmi brzkou poslední porcí jídla bývali podle dat starší, jedli méně často a častěji už trpěli dalšími nemocemi. Čas večeře tak nemusí být příčinou horšího zdraví, ale spíše jeho důsledkem.

Podobně to platí i pro pozdní snídani. Člověk může jíst poprvé pozdě kvůli práci na směny, špatnému spánku nebo zdravotním potížím, které mění jeho denní režim.

Délka půstu nehrála roli

Když vědci zohlednili čas prvního jídla, samotná délka takzvaného jídelního okna neměla v celé skupině jednoznačný vztah s úmrtností. Podstatné tak podle výsledků nemusí být jen to, kolik hodin člověk nejí, ale i kam toto období v rámci dne umístí.

Data pocházela z průzkumu National Health and Nutrition Examination Survey z let 1999 až 2018, účastníci popisovali svůj jídelníček za předchozích 24 hodin. Medián sledování činil 8,6 roku, během něj zemřelo 7129 lidí, z toho 2259 na kardiovaskulární příčiny.

Studie má omezení – čas jídla vycházel převážně z jediného záznamu na začátku výzkumu, což nemusí odpovídat dlouhodobým návykům účastníků. Výsledky mohly ovlivnit i spánek, chronotyp nebo načasování pohybu, které analýza nezachytila v plném rozsahu.