Nová studie potvrzuje, že pozdější večeře může zatěžovat srdce. Podle výzkumu Northwestern Medicine stačí ukončit jídlo alespoň tři hodiny před spaním a dodržet noční půst 13 až 16 hodin, aby se měřitelně zlepšil krevní tlak, tep i reakce na cukr.

Kdo se studie zúčastnil

Do výzkumu se zapojilo 39 dospělých s nadváhou ve věku 36 až 75 let, kteří patřili do rizikové skupiny pro kardiometabolická onemocnění, jako je srdeční selhání nebo cukrovka 2. typu. Část účastníků upravila jídelní režim tak, aby poslední jídlo snědli minimálně tři hodiny před spaním a celkově se postili 13 až 16 hodin přes noc. Kontrolní skupina zůstala u kratší pauzy 11 až 13 hodin.

Množství kalorií se u žádné ze skupin neměnilo, sledoval se pouze časový posun stravování. Obě skupiny navíc tři hodiny před spaním ztlumily světlo, aby podpořily přirozený cyklus dne a noci.

„Když sladíme okno pro jídlo s přirozeným rytmem spánku a bdění, zlepšuje se souhra mezi srdcem, metabolismem a spánkem…, a to chrání zdraví srdce.“ — Daniela Grimaldi, autorka studie

Výsledky u srdce a tlaku

Po několika týdnech se ve skupině s delším nočním půstem snížil noční krevní tlak o 3,5 procenta a srdeční frekvence klesla o pět procent. Zároveň vzrostla variabilita srdeční frekvence, tedy schopnost srdce pružně reagovat na zátěž.

Za normálních okolností klesá tlak i puls během spánku, odborníci tento jev označují jako takzvaný dipping. Pokud se noční pokles nedostaví nebo je slabý, roste riziko srdečních potíží. U skupiny s posunutým stravováním bylo toto přirozené noční snížení výraznější.

Nižší byly u této skupiny také noční hladiny kortizolu, hormonu spojeného se stresem, což naznačuje kvalitnější regeneraci organismu během spánku.

Vliv na hladinu cukru

Studie zaznamenala změny i v metabolismu cukru. Při orálním glukózovém tolerančním testu vykazovali účastníci s posunutým stravováním nižší hladiny glukózy a rychlejší uvolňování inzulinu, měřeno takzvaným 30minutovým inzulinogenním indexem.

Celková citlivost na inzulin se výrazně nezměnila, zlepšila se však krátkodobá reakce na cukr. Podle spoluautorky Phyllis Zee nezáleží jen na tom, co a kolik člověk sní, ale i na tom, v jaký čas ve vztahu ke spánku jí.

Lidský organismus funguje podle přibližně 24hodinového cyklu, který řídí hormony, krevní tlak i látkovou výměnu. Pozdní jídlo tento rytmus posouvá a tělo zůstává déle v aktivním režimu, i když se má připravovat na odpočinek.

Výzkumný tým podle dostupných informací plánuje rozsáhlejší navazující studie, které mají výsledky dále ověřit.