Nová studie vědců z University of Glasgow a Harvard T.H. Chan School of Public Health ukazuje, že dlouhé nepřerušované sezení zvyšuje riziko úmrtí na rakovinu o devět procent za každou hodinu.
Jak vědci k závěru došli
Výzkumníci analyzovali data 91 292 účastníků britské databáze UK Biobank, sledovaných v průměru déle než dvanáct let. Aktivitu neměřili dotazníkem, ale akcelerometry na zápěstí, což výsledky zpřesnilo oproti dřívějším výzkumům. Zjištění vědci zveřejnili v odborném časopise PLOS Medicine.
Proč přerušené sezení snižuje riziko
Za dlouhé nepřerušované sezení vědci označili každou epizodu trvající minimálně 30 minut, během níž se člověk pohyboval méně než deset procent času. Každá další hodina takového sezení zvýšila riziko úmrtí na rakovinu o devět procent.
Opačný efekt měl pravidelně přerušovaný pobyt vsedě: každá hodina sezení proložená krátkými pauzami snížila riziko úmrtí na rakovinu o 19 procent.
Kolik pohybu stačí nahradit sezení
Vědci také propočítali, jaký rozdíl přinese, když se sezení nahradí konkrétním typem pohybu.
| Náhrada sezení | Snížení rizika úmrtí na rakovinu |
|---|---|
| 1 hodina sezení → 1 hodina lehké aktivity | 12 % |
| 30 minut sezení → 30 minut mírné aktivity | 8 % |
| 5 minut sezení → 5 minut intenzivní aktivity | 22 % |
Nejvýraznější účinek mělo krátké intenzivní zatížení, například chůze po schodech nebo lehký běh v trvání pouhých pěti minut.
Autoři upozorňují, že jde o observační studii, která dokazuje souvislost, nikoli přímou příčinu. Aktivitu navíc zaznamenávali jen po dobu sedmi dní, takže není jisté, zda odpovídá běžnému chování účastníků po celý rok.
Jak mikropauzy zařadit do práce
Podle studie stačí vstávat zhruba každých 25 až 30 minut, například pro sklenici vody, krátkou cestu k tiskárně nebo telefonování ve stoje. Podobný efekt má i výměna výtahu za schody na kratších trasách.
